🗓 Dokument z roku 2019
📄 Stáhnout původní dokumentZdroj na webu obce →
Vyhodnocení vlivů
Změny č. 5
Územního plánu Kamenice
na životní prostředí
Kapitola A Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj
podle § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (stavební řád)
T
Zpracovatel: Ing. Hana Pešková
DHW s.r.o
červen 2019
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
OBSAH
ÚVOD 3 …………………………………………………………………………………………………………………………………………
A.1 Stručné shrnu5 obsahu a hlavních cílů ÚP 4 …………………………………………………………………………………
A.2 Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na
vnitrostátní úrovni. 9 ………………………………………………………………………………………………………………………
A.3 Údaje o současném stavu ŽP v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyl
uplatněn územní plán 18 …………………………………………………………………………………………………………………
Základní charakterisVky stavu ŽP v dotčeném území 18 …………………………………………………………………
Předpokládaný vývoj území, pokud by nebyl uplatněn územní plán 25 …………………………………………….
A.4 CharakterisVky ŽP , které by mohly být uplatněním územního plánu významně ovlivněny 26 ………………
A. 5 Současné problémy a jevy ŽP , které by mohly být uplatněním územního plánu významně ovlivněny,
zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasV 29 ………………………………………………………….
A.6 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územního plánu, včetně vlivů
sekundárních, synergických, kumulaVvních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a
přechodných, kladných a záporných, 32 …………………………………………………………………………………………….
A.7 Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant
řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení. 52 ….
A.8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo
předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí 53 ……………………………………………………..
A.9 Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí přijatých do
územního plánu a jejich zohlednění při výběru řešení. 54 ……………………………………………………………………
A.10 Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územního plánu na životní prostředí 56 ………………………………….
A.11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace
negaVvních vlivů na životní prostředí. 57 …………………………………………………………………………………………..
Závěr 58 ………………………………………………………………………………………………………………………………………..
A.12 Netechnické shrnu5 výše uvedených údajů 59……………………………………………………………………………
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 2
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
ÚVOD
K návrhu zadání Změny č. 5 ÚP Kamenice vydal Krajský úřad Středočeského kraje dne 24.7.2017
koordinované stanovisko č.j. 082599/2017/KUSK, ve kterém požaduje vyhodnocení vlivů na životní
prostředí s těmito požadavky:
-vyhodnoVt vlivy změn funkčního využi5 prověřovaných a nově navrhovaných ploch na okolí a
charakter stávající zástavby obce, vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví
-zdůvodnit a posoudit potřebu a účelnost plánovaných zastavitelných ploch (ploch pro bydlení,
plochy pro sport a rekreaci), včetně ploch doposud nezastavěných ze stávajícího územního plánu
(taktéž územní rezervy), a dále provázanosV na současnou i plánovanou dopravní a technickou
infrastrukturu obce, včetně kapacity stávající ČOV,
-vyhodnoVt možné střety zájmů sousedních ploch s různým funkčním využi5m,
-vyhodnoVt dopad změn na urbanisVckou koncepci platné ÚPD
-vyhodnoVt stávající kapacity a možnosV rozšíření veřejné infrastruktury, včetně napojení ploch
navržených k zastavění,
-vyhodnoVt vlivy ploch na okolí, vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví (zvýšenou dopravní a
hlukovou zátěž, vliv na ochranné zóny, znečišťování ovzduší, změny v uspořádání krajiny, vliv na
vody a odtokové poměry atd.)
Vyhodnocení má dále obsahovat kapitolu závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska
příslušného úřadu ke koncepci s uvedením jednoznačných závěrů, zda lze z hlediska negaVvních vlivů na
životní prostředí doporučit schválení jednotlivých návrhových ploch. KÚ nepožaduje vyhodnoVt variantní
řešení (postačí vyhodnoVt akVvní a tzv. nulovou variantu).
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 3
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
A.1 Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů ÚP
Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území,
spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro
soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje současné generace, aniž by ohrožoval
podmínky generací budoucích. Neslouží přímo k umístění staveb či konkrétní změně využi5 území, k
tomu slouží následná povolovací řízení vedena většinou dle stavebního zákona.
Přehled všech změn v ÚP
-zeleně podbarvené plochy jsou nové plochy změn v krajině
-červeně podbarvené plochy jsou nově zastavitelné plochy
-modře podbarvené plochy jsou nové plochy přestavby
Označení lokality Funkční využi[ ploch s rozdílným způsobem využi[
k.ú. Š]řín
Z5-1 Vymezení návrhové plochy louky LO2 místo původní stávající plochy lesy LE1 – plocha
změny v krajině ZK1.
Z5-2 Vymezení návrhové plochy čistě obytného území BC2 – zastavitelná plocha V10.
Z5-3 Vymezení stávající plochy vodní VP1 místo původní, chybně vymezené, stávající ploch
pro dopravu DPP1.
Z5-4 Vymezení stávající plochy soukromé zeleně ZS1 m í s t o p ů v o d n í , c h y b n ě v y m e z e n é
stávající plochy louky LO1.
Z5-5 Vymezení návrhové plochy pro dopravu DPP2 místo původní stávající plochy orné půdy
OP1 – plocha změny v krajině ZK2.
Z5-6 Vymezení stávající plochy technického vybavení TV1 (existující ČOV) místo původní
stávající plochy louky LO1.
Z5-7
Úprava vymezení navržených komunikací DPP2 u v n i t ř p ů v o d n ě v y m e z e n ý c h
zastavitelných ploch K8 a K9 (v návaznosV na úpravu ploch pro komunikace se upraví i
plochy obytného území BC2), aktualizace zastavěného území – vymezení stávající plochy
čistě obytného území BC1.
Z5-8
Úprava vymezení stávající komunikace DPP1 podle aktuálních hranic pozemků uvnitř
původně vymezené zastavitelné plochy K13 (v návaznosV na úpravu ploch komunikací
se upravují i plochy obytného území BC2). Aktualizace zastavěného území – vymezení
stávající plochy čistě obytného území BC1.
Z5-40n
Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající plochy čistě obytného území BC1
(původně jako zastavitelná plocha K12). Aktualizace zastavěného území – vymezení
stávající plochy pro dopravu DPP1.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 4
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
Z5-40o
Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající plochy čistě obytného území BC1
(původně zastavitelná plocha K6). Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající
plochy pro dopravu DPP1).
Z5-40p Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající plochy čistě obytného území BC1
(původně jako zastavitelná plocha K5)
Z5-40q
Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající plochy čistě obytného území BC1
(původně jako zastavitelná plochy K2). Aktualizace zastavěného území – vymezení
stávající plochy pro dopravu DPP1).
Z5-40r
Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající plochy čistě obytného území BC1
(původně jako zastavitelná plochy V8). Aktualizace zastavěného území – vymezení
stávající plochy pro dopravu DPP1).
k.ú. Ládví
Z5-9 Vymezení stávající plochy smíšeného jádra obce SJ1 místo původní stávající plochy pro
dopravu DPP1.
Z5-10 Vymezení návrhové plochy pro dopravu DPP2 pro chodník. Vymezeno jako veřejně
prospěšná stavby VPS8.
Z5-11 Vymezení návrhové plochy území rekreace a bydlení BR2 a plochy pro dopravu DPP2
místo původní stávající plochy individuální rekreace IR1 – plocha přestavby P2.
Z5-12
Aktualizace funkčních ploch dle skutečného stavu v území
– vymezení stávající plochy soukromé zeleně ZS1 místo původní stávající plochy louky
LO1 a plochy pro dopravu DPP1
– Vymezení stávající plochy louky LO1 místo původní stávající plochy pro dopravu DPP1.
– vymezení stávající plochy čistě obytného území BC1 místo původní stávající plochy pro
dopravu DPP1.
Z5-13 Vymezení návrhové plochy území rekreace a bydlení BR2 a plochy pro dopravu DPP2
místo původní stávající plochy individuální rekreace IR1 – plocha přestavby P3.
Z5-14 Vymezení návrhové plochy louky pro chov koní LO3 – plocha změny v krajině ZK4.
Z5-15 Vymezení návrhové plochy smíšeného jádra obce SJ2 – zastavitelná plochy L21.
Z5-16 Vymezení návrhové plochy průmyslové výroby PV2 – zastavitelná plocha L22.
Z5-17 Aktualizace funkčních ploch dle skutečného stavu – vymezení stávající plochy
individuální rekreace IR1.
Z5-18 Aktualizace funkčních ploch dle skutečného stavu – vymezení stávající plochy soukromé
zeleně ZS1 místo původní stávající plochy louky LO1.
Z5-19
Aktualizace funkčních ploch dle skutečného stavu – vymezení stávající plochy soukromé
zeleně ZS1 místo původní stávající plochy louky LO1. Část zůstává jako stávající vodní
plocha VP1.
Označení lokality Funkční využi[ ploch s rozdílným způsobem využi[
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 5
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
Z5-20
Změna čásV původně vymezené zastavitelné plochy L10 – SV část se vyčleňuje do
samostatné zastavitelné plochy L23 a mění se u ní funkční využi5 na návrhovou plochu
všeobecného obytného území BV2 místo původní plochy bytové s přírodními prvky BP2
a plochy území rekreace a bydlení BR1.
Z5-21 Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající plochy obytného území BC1.
Z5-22 Vymezení návrhové plochy louky pro chov koní LO3 – plocha změny v krajině ZK5.
Z5-23 Vymezení návrhové plochy čistě obytného území BC2 místo původní stávající plochy
individuální rekreace IR1 – plocha přestavby P4.
Z5-40m Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající plochy bytové s přírodními prvky
BP1 (původně zastavitelná plochy K29).
Z5-40s Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající plochy bytové s přírodními prvky
BP1 (původně zastavitelná plochy L1a).
Z5-40t Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající plochy čistě obytného území BC1
(původně zastavitelná plocha L15).
Z5-40u
Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající plochy bytové všeobecné BV1
(původně jako zastavitelná plocha L2). Aktualizace zastavěného území – vymezení
stávající plochy pro dopravu DPP1).
Z5-40v
Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající plochy čistě obytného území BC1
(původně zastavitelná plocha L8). Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající
plochy pro dopravu DPP1).
Z5-40w
Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající plochy čistě obytného území BC1
(původně zastavitelná plocha L14). Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající
plochy pro dopravu DPP1).
Z5-40x
Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající plochy čistě obytného území BC1
(původně zastavitelná plocha L13). Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající
plochy pro dopravu DPP1).
Z5-40y
Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající plochy čistě obytného území BC1
(původně zastavitelná plocha L5). Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající
plochy pro dopravu DPP1).
Z5-40z Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající plochy čistě obytného území BC1
(původně zastavitelná plocha L9).
Z5-40aa Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající plochy bytové s přírodními prvky
BP1 (původně zastavitelná plocha L10).
Z5-40 ab Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající plochy čistě obytného území BC1
(původně zastavitelná plocha L17).
k.ú. Těp[n
Z5-24 Vymezení návrhové plochy pro veřejné prostranství DPP2 – zastavitelná plocha K56.
Označení lokality Funkční využi[ ploch s rozdílným způsobem využi[
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 6
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
Z5-25 Aktualizace zastavěného území – vymezení plochy bytové s přírodními prvky BP1.
Z5-26 Vymezení návrhové plochy bytové s přírodními prvky BP2 – zastavitelná plocha K57.
Z5-27 Vymezení návrhové plochy pro veřejnou vybavenost VV2 – zastavitelná plocha K58.
Z5-28 Vymezení návrhové sportovní plochy SP2 – zastavitelná plocha S2 a návrhové plochy
rekreační louky LO4 – plocha změny v krajině ZK3.
Z5-29 Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající plochy soukromé zeleně ZS1.
Z5-30 Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající plochy čistě obytného území BC1.
Z5-31
Úprava vymezení stávajících komunikací DPP1 podle aktuálních hranic pozemků uvnitř
původně vymezených zastavitelných ploch T7 a T8 (v návaznosV na úpravu ploch
komunikací se upravují i plochy obytného území BP2). Aktualizace zastavěného území –
vymezení stávající plochy bytové s přírodními prvky BP1.
Z5-32
Vyčlenění původně vymezené návrhové plochy čistě obytného území BC2 z e
zastavitelné plochy T4 do nové samostatné zastavitelné plochy T18, pro kterou nepla5
podmínka zpracování regulačního plánu.
Z5-33 Aktualizace zastavěného území v původní zastavitelné ploše T13b – vymezení stávající
plochy bytové s přírodními prvky BP1 a vymezení stávající plochy pro dopravu DPP1.
Z5-34 Aktualizace dle skutečného stavu – změna původní stávající plochy smíšeného jádra
obce SJ1 na stávající plochu pro veřejnou vybavenost VV1.
Z5-35 Aktualizace dle skutečného stavu – změna původní plochy čistě obytného území BC1 na
stávající sportovní plochy SP1.
Z5-36 Vymezení návrhové plochy smíšeného jádra obce SJ2 místo původní stávající plochy
čistě obytného území BC1 – plocha přestavby P5.
Z5-37 Aktualizace dle skutečného stavu – vymezení stávající plochy soukromé zeleně ZS1.
Z5-38 Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající plochy čistě obytného území BC1.
Z5-39
Doplnění stávající plochy pro dopravu DPP1. Aktualizace plochy technického vybavení
TV1. Doplnění stávající vodní plochy VP1. Doplnění stávající plochy lesa LE1. Aktualizace
stávající plochy louky LO1 místo plochy technického vybavení.
Z5-40a Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající plochy čistě obytného území BC1
(původně jako zastavitelná plocha T1d).
Z5-40b Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající plochy čistě obytného území BC1
(původně jako zastavitelná plocha T1e).
Z5-40c Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající plochy čistě obytného území BC1
(původně jako zastavitelná plocha T2).
Z5-40d Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající plochy bydlení v rodinných domech
– městské a příměstské BI38 (původně jako zastavitelná plocha Z3-8).
Označení lokality Funkční využi[ ploch s rozdílným způsobem využi[
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 7
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
Vztah Změny č. 5 ÚP Kamenice k jiným koncepcím
použitá stupnice:
(3) Velmi silný vztah (přímý): koncepce obsahuje podněty požadavky nebo záměry s konkrétně
definovaným nárokem na změnu využi5 území, které vyžadují řešení v rámci ÚP vymezením plochy
nebo koridoru
(2) Silný vztah (přímý): koncepce bez konkrétně definovaných nároků na změnu využi5 území, do ÚP
se promítá ve formě priorit, požadavků nebo podmínek, realizace koncepce není přímo závislá na
platném ÚP
(1) Slabý nebo nepřímý vztah: koncepce neobsahuje podněty, požadavky nebo záměry s přímou
vazbou na návrhovou část ÚP , je však podkladem pro odůvodnění konkrétních návrhů
(0) Koncepce neobsahuje podněty, požadavky nebo záměry, které vyžadují řešení v rámci ÚP
Z5-40e Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající plochy čistě obytného území BC1
(původně jako zastavitelná plocha T1a).
Z5-40f Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající plochy čistě obytného území BC1
(původně jako zastavitelná plocha T1a).
Z5-40g
Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající plochy čistě obytného území BC1
(původně jako zastavitelná plocha T1a). Aktualizace zastavěného území – vymezení
stávající plochy pro dopravu DPP1.
Z5-40h Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající plochy bydlení v rodinných domech
– městské a příměstské BI37 (původně jako zastavitelná plocha Z3-7).
Z5-40i
Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající plochy čistě obytného území BC1
(původně jako zastavitelná plocha T9). Aktualizace zastavěného území – vymezení
stávající plochy pro dopravu DPP1.
Z5-40j
Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající plochy čistě obytného území BC1
(původně jako zastavitelná plocha S1). Aktualizace zastavěného území – vymezení
stávající plochy pro dopravu DPP1.
Z5-40k Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající sportovní plochy SP1 (původně jako
zastavitelná plocha K55).
Z5-40l
Aktualizace zastavěného území – vymezení stávající plochy čistě obytného území BC1
(původně jako zastavitelná plocha K31). Aktualizace zastavěného území – vymezení
stávající plochy pro dopravu DPP1.
Označení lokality Funkční využi[ ploch s rozdílným způsobem využi[
Koncepce přijaté na národní úrovni
Státní poliVka životního prostředí ČR pro období 2012 – 2020 2
Státní program ochrany přírody a krajiny ČR (aktualizace 2009) 2
Strategie ochrany biologické rozmanitosV ČR (2016-2025) 2
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 8
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
Koncepční dokumenty zaměřené na ochranu životního prostředí s idenVfikovaným velmi silným
(3) nebo silným (2) vztahem k nástrojům územního plánování jsou podkladem pro hodnocení vztahu ÚP
k cílům ochrany životního prostředí přijatým na republikové a krajské úrovni.
A.2 Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany
životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni.
Při posouzení vazeb na cíle ochrany životního prostředí ČR byly vybrány národní koncepce mající
stanovené cíle v oblasV životního prostředí a regionální koncepce pořízené na úrovni Středočeského
kraje kraje, kde jsou tyto cíle a opatření definované již také v návaznosV na konkrétní území. Byly zvoleny
koncepce mající přímé vazby na územní plánování tzn. koncepce s územním průmětem. Pro vyhodnocení
byly vybrány dokumenty schválené k datu 30.04.2019 a také koncepce na krajské úrovni, které byly v
době zpracování tohoto vyhodnocení ve vyšších stupních projednávání.
Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR (2030) 2
Zásady urbánní poliVky (2010) 1
Koncepce řešení problemaVky ochrany před povodněmi v ČR (2010) 1
Plán hlavních povodní ČR (2007) 1
Národní strategický plán rozvoje venkova (aktualizace 2010) 1
Národní program snižování emisí ČR (2007) 1
Dopravní poliVka ČR (aktualizace 2011) 1
Státní energeVcká koncepce 2010 – 2030 1
Koncepce přijaté na úrovni kraje
Zásady územního rozvoje Středočeského kraje + 1. aktualizace 2
Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje 2014 – 2020 2
Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje 2006-2016 2
Povodňový plán Středočeského kraje (zpracován 2004, pravidelně aktualizován) 1
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje (schválen 2004, pravidelně
aktualizován) 1
Plán oblasV povodí Horní Vltava (2009) 1
Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje pro období 2016 – 2025 1
Program zlepšování kvality ovzduší – zóna Střední Čechy CZ02 (2016) – MŽP 2
Dopravní plán Středočeského kraje 2016 -2020 1
Územní energeVcká koncepce (2005) 1
Koncepce rozvoje cyklisVky ve Středočeském kraji 2017 – 2023 1
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 9
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
Cílem je idenVfikovat ty cíle ochrany životního prostředí, jejichž splnění lze dosáhnout nebo k
jejich dosažení přispět nástroji územního plánování.
Použitá stupnice hodnocení:
(1)uplatněním ÚP je možné ovlivnit dosažení cíle tzn. cíl je z hlediska ÚP relevantní
(0) uplatnění ÚP nemá na dosažení cíle žádný vliv
Koncepce zpracované na národní úrovni:
•Státní poliVka životního prostředí pro období 2012-2020 (schváleno 2012)
•Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky 2030
•Strategie ochrany biologické rozmanitosV ČR 2016-2025
•Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny České republiky (schváleno 30.11.2009)
Pro potřeby tohoto posouzení byly z příslušných národních koncepcí vybrány pouze cíle mající
vztah k ochraně životního prostředí, územně plánovací dokumentaci a řešené problemaVce.
Státní poli]ka životního prostředí ČR: je koncipována tak, aby vymezila konsensuální rámec pro
dlouhodobé a střednědobé směřování rozvoje environmentálního rozměru udržitelného rozvoje České
republiky. Tato koncepce má sloužit k dosažení zlepšení kvality životního prostředí jako celku i stavu jeho
složek a součás5. Odpovídá na výzvy plynoucí z výsledků hodnocení implementace předchozí SPŽP a
současně respektuje závazky i povinnosV, které pro Českou republiku vyplývají z členství v Evropské unii,
OSN či OECD. Jednotlivé prioritní a dílčí cíle jsou uvedeny v celkem 4 prioritních oblastech:
1.Ochrana a udržitelné využívání zdrojů
2.Ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší
3.Ochrana přírody a krajiny
4.Bezpečné prostředí
Vzhledem k tomu, že se jedná z hlediska ochrany životního prostředí o zásadní koncepci, jsou
posuzovány všechny prioritní cíle a vzhledem k rozsahu posuzovaného územního plánu byly vybrány jen
některé dílčí cíle, které mají návaznost a souvislost s návrhovými plochami.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 10
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR 2030 se zabývá udržitelným rozvojem, tj. takovým rozvojem
ČR, kterým se naplní potřeby současné generace, aniž by byla ohrožena možnost naplnit potřeby
generací příš5ch. Cílem je zvyšování kvality života všech obyvatel při respektování přírodních limitů.
Priority a cíle udržitelného rozvoje jsou řazeny do 6 klíčových oblas5: “Lidé a společnost” , “Hospodářský
model” , “Odolné ekosystémy” , “Obce a regiony” , “Globální rozvoj” a “Dobré vládnu5”. Hodnocení se
zabývá souladem s relevantními cíli oblasV 3 “Odolné ekosystémy”.
Prioritní oblasV Prioritní cíle vztah ÚP
1.Ochrana a udržitelné
využívání zdrojů
1.1. Zajištění ochrany vod a zlešování jejich stavu 0
1.3 Ochrana a udržitelné využívání půdního a
horninového prostředí 1
2. Ochrana klimatu a
zlepšení kvality
ovzduší
2.1 Snižování emisí skleníkových plynů a omezování
negaVvních dopadů klimaVckých změn 0
2.2 Snížení úrovně znečištění ovzduší 0
2.3 EfekVvní a přírodě šetrné využívání
obnovitelných zdrojů energie 0
3. Ochrana přírody a
krajiny
3.1. Ochrana a posílení ekologických funkcí krajiny 1
3.2 Zachování přírodních a krajinných hodnot 1
3.3 Zlepšení kvality prostředí v sídlech 1
4. Bezpečné prostředí
4.1. Předcházení rizik 0
4.2 Ochrana prostředí před negaVvními dopady
krizových situací způsobených antropogenními
nevo přírodními hrozbami
0
Oblast: 3 Odolné ekosystémy strategické cíle možnost dosažení
cílů pomocí uplatnění
ÚP
12.Krajina ČR je pojímána jako
komplexní ekosystém a
ekosystémové služby poskytují
vhodný rámec pro rozvoj lidské
společnosV
12.1. je zpracována poliVka krajiny a pravidla jejího
naplňování, které různé úrovně veřejné správy využívají pro
své rozhodování
1
12.2.Snižuje se podíl orné půdy a roste podíl trvalých
travních porostů na zemědělském půdním fondu 0
12.3. Významně roste podíl orné půdy obhospodařované v
režimu ekologického zemědělství 0
12.4. Zvyšuje se podíl lesní půdy na celkové rozloze ČR 1
12.5 Vzroste prostupnost krajiny pro migraci volně žijících
organismů 1
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 11
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
Strategie ochrany biologické rozmanitos] České republiky 2016-2025: představuje základní koncepční
dokument definující priority v oblasV ochrany a udržitelného využívání biodiverzity na území ČR.
Zohledňuje současné mezinárodní závazky, zejména Strategii EU pro oblast biodiverzity do roku 2020 a
Strategický plán Úmluvy o biologické rozmanitosV (CBD) do roku 2020. Příznivý stav biologické
rozmanitosV je základním předpokladem pro to, aby ekosystémy poskytovaly základní statky a služby
lidské společnosV. Je jedním z klíčových pilířů udržitelného rozvoje ČR.
Strategií jsou definovány 4 prioritní oblasV:
1. Společnost uznávající hodnotu přírodních zdrojů
2. Dlouhodobě prosperující biodiverzita a ochrana přírodních procesů
3. Šetrné využívání přírodních zdrojů
4. Zajištění aktuálních a relevantních informací
Pro hodnocení byly vybrány možné relevantní cíle z hlediska územního plánování:
12.6 Hodnocení ekosystémových služeb je začleněno do
rozhodovacích procesů 0
13. Česká krajina je pestrá a
dochází k obnově biologické
rozmanitosV
13.1 Rozmanitost a stabilita biotopů i populací jednotlivých
původních druhů rostlin a živočichů se zvyšuje 1
13.2 Přirozená obnova člověkem významně pozměněných
ekosystémů je běžně užívaným postupem 1
14. Krajina je adaptovaná na
změnu klimatu a její struktura
napomáhá zadržování vody
14.1 Odtok vody z krajiny se významně zpomaluje 1
14.2 Kvalita povrchových i podzemních vod se zlepšuje 1
15. Půdy jsou chráněny před
degradací a potenciál krajiny je
v maximální možné míře
využíván k zachycování a
ukládání uhlíku
15.1 Obsah organické hmoty v půdě a struktura půdy
odpovídají přirozenému stavu daného půdního typu 0
15.2 Snižuje se míra ohrožení půdy vodní a větrnou erozí 1
15.3 Druhová skladba vysazovaných lesních porostů
odpovídá stanovištním poměrům a brání další degradaci
lesních půd
0
Oblast: 3 Odolné ekosystémy strategické cíle možnost dosažení
cílů pomocí uplatnění
ÚP
Prioritní cíle: Dílčí cíle: možnost dosažení cílů
pomocí uplatnění ÚP
1.4 Cestovní ruch 1.4.1 Jednotný plán/koncepce udržitelného cestovního ruchu 1
1.4.2 Podporovat cerVfikaci udržitelného přírodně orientovaného
cestovního ruchu (prioritně v NP a CHKO) 0
1.4.3 Podporovat správy NP a AOPK ČR jako partnery v oblasV
udržitelnosV cestovního ruchu 0
1.4.4 Vytvořit systém sledování udržitelnosV cestovního ruchu
(prioritně v ZCHÚ 1
1.4.5 Vytvořit a udržovat kvalitní návštěvnickou infrastrukturu v ZCHÚ 0
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 12
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
2.2 Druhy 2.2. 1 Revidovat systém druhové ochrany 0
2.2.2 Sledovat a vyhodnocovat stav druhů 0
2.2.3 Rozvíjet a podporovat speciální nástroje druhové ochrany 0
2.2.4 Usměrnit správu státního majetku tak, aby podporovala ochranu
druhů 0
2.4 Přírodní
stanoviště
2.4.1 ZajisVt zákonnou ochranu přírodních stanovišť 0
2.4.2 Zachovat či zvýšit rozlohu přírodních stanovišť 1
2.4.3 Regulovat cílené využívání nevhodných druhů 1
2.4.4 ZajisVt ochranu přírodních procesů 0
2.5 Krajina 2.5.1 Omezit rozšiřování zástavby do volné krajiny 1
2.5.2 Zlepšovat strukturu krajiny 1
2.5.3 Zlepšovat prostupnost krajiny pro biotu 1
2.6 Sídla 2.6.1 Zavést standardy pro podíl ploch zeleně v urbanizovaných
územích 1
2.6.2 Posílit biodiverzitu ve městech 1
2.6.3 Podporovat samosprávy a občanské akVvity a iniciaVvy, které
přispívají k posílení biodiverzity ve městech 0
3.1. Zemědělská
půda
3.1.1 Podpořit vzdělávání a informovanost zemědělců v oblasV
ochrany biodiverzity 0
3.1.2 Podpořit ochranu biodiverzity v zemědělské krajině
prostřednictvím dotačních programů 0
3.1.3 Omezit eutrofizaci a intenzitu hospodaření v krajině 0
3.1.4 Kontrolovat nakládání s GMO a nově zaváděnými druhy, které
mohou mít nepříznivé účinky na biodiverzitu 0
3.2. Lesní
ekosystémy
3.2.1 ZajisVt udržitelné využívání lesa 0
3.2.2 Podporovat vhodné geneVcké zdroje lesních dřevin 0
3.2.3 Pečovat o příznivý stav půd a vod v lesích 0
3.3 Vodní
ekosystémy
3.3.1 ZajisVt holisVcký přístup k využívání vody v krajině 0
3.3.2 Omezit znečištění a zlepšit fyzikálně chemickou kvalitu vody 1
3.3.3 Obnovovat krajinné prvky, zajisVt průchodnost a ekologický
udržitelný hydrologický režim vodních toků 1
3.3.4 Obnovovat krajinné prvky, zajisVt průchodnost vodních toků 1
3.3.5 Snížit negaVvní vliv intenzivního rybářství/chovu ryb v rybnících 0
Prioritní cíle: Dílčí cíle: možnost dosažení cílů
pomocí uplatnění ÚP
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 13
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
Aktualizace státního programu ochrany přírody a krajiny České republiky: Smyslem Aktualizace státního
programu ochrany přírody a krajiny je přijmout a uskutečňovat takový systém pravidel a opatření, která
ve střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu přispějí k zásadnímu zlepšení stavu přírody a
krajiny.
Aktualizovaný program stručně analyzuje stav přírodního a krajinného prostředí, formuluje
dlouhodobé cíle a opatření, nezbytná k jejich dosažení. Zabývá se problemaVkou ochrany krajiny obecně
a dále, podrobněji, podle jednotlivých typů krajinných ekosystémů, chráněnými územími a druhovou
ochranou. Respektuje princip udržitelného rozvoje, vychází ze současně platných právních předpisů ČR,
bere v úvahu ustanovení mezinárodních mnohostranných úmluv, kterých je ČR smluvní stranou, a
závazky ČR jako členského státu EU.
3.3.6 Zvýšit retenční schopnosV krajiny 1
3.4 Půda a
nerostné
bohatství
3.4.1 Snížit riziko vodní a větrné eroze a zvýšit obsah organické hmoty
v půdě 1
3.5. Zachování a
obnova
ekosystémů
3.5.1 Omezit negaVvní vlivy suburbanizace na ekologickou stabilitu
krajiny 1
3.5.2 Zlepšit režim ochrany významných krajinných prvků 1
3.5.3 Zvýšit podíl rekulVvace ploch po těžbě samovolnou sukcesí 0
3.5.4 Zvýšit propojenost krajiny 1
Prioritní cíle: Dílčí cíle: možnost dosažení cílů
pomocí uplatnění ÚP
Oblas] Cíle vztah ÚP
3.1.Krajina
Udržet a zvyšovat ekologickou stabilitu krajiny – s mozaikou
vzájemně propojených biologicky funkčních prvků a čás5, schopných odolávat vnějším negaVvním vlivům včetně změn
klimatu.
1
Udržet a zvyšovat přírodní a esteVcké hodnoty krajiny. 1
ZajisVt udržitelné využívání krajiny jako celku především
omezením zástavby krajiny, zachováním její prostupnosV a
omezením další fragmentace s přednostním využi5m ploch v sídelních útvarech, případně ve vazbě na ně.
1
ZajisVt odpovídající péči o opVmalizovanou soustavu ZCHÚ a
vymezený ÚSES jako o nezastupitelný základ přírodní
infrastruktury krajiny, zajišťující zachování biologické rozmanitosV a fungování přírodních, pro život lidí nezbytných
procesů.
1
3.1.Lesní
ekosystémy
Zvýšit druhovou rozmanitost lesních porostů směrem k
přirozené druhové skladbě, zvýšit strukturální rozrůzněnost lesa a podíl přirozené obnovy druhově a geneVcky vhodných
porostů a posílit mimoprodukční funkce lesních ekosystémů
0
3.2.2. Vodní a mokřadní
ekosystémy
Obnovit přirozené hydro-ekologické funkce krajiny a posílit schopnosV krajiny odolávat a přizpůsobovat se očekávaným
klimaVckým změnám. 1
ZajisVt udržitelné využívání vodního bohatství jako celku ve vazbě na dosažení dobrého ekologického stavu vod podle
Směrnice 60/2000/ES. 1
Zachovávat a zvýšit biologickou rozmanitost vodních a mokřadních ekosystémů obnovením volné prostupnosV
vodního prostředí a omezením jeho další fragmentace. 1
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 14
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
Koncepce zpracované na regionální úrovni:
•Zásady územního rozvoje Středočeského kraje
•Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje 2014 – 2020
•Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje 2006-2016
•Program zlepšování ovzduší – zóna Střední Čechy – CZ 02 (2016, MŽP)
Zásady územního rozvoje Středočeského kraje nabyly účinnosV 22.2.2012. Jedná se o základní nástroj
územního plánování kraje. Soulad ÚP Kamenice byl hodnocen s Prioritami pro zajištění udržitelného
rozvoje území:
(06) Vytvářet podmínky pro péči o přírodní a kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí
image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území:
Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje 2014 – 2020 je základní střednědobý program
podpory regionálního rozvoje na úrovni kraje, sestávající z cílených opatření a intervencí zaměřených na
sVmulaci rozvoje kraje. Obsahuje směry a úkoly rozvoje finanční povahy i úkoly nefinanční povahy, jako
jsou poliVka, nástroje, organizační úkoly, doporučení pro ústřední správní orgány atd. Jeho cílem je
navrhnout pro stanovené plánovací období promyšlenou množinu opatření, vycházející ze strategie
rozvoje kraje a realizovatelnou dostupnými finančními prostředky.
3.2.4.
Agrosystémy,
půda
Zabezpečení ochrany půdy jako nezastupitelného a
neobnovitelného přírodního zdroje, s uplatněním principů
udržitelného rozvoje a s ohledem na ostatní složky životního prostředí, omezení negaVvního trendu snižování rozlohy
kvalitní zemědělské půdy, snížení negaVvního působení
ohrožujících činitelů na půdu, které ohrožují poskytování ekosystémových služeb půdními ekosystémy (produkční a
ekologické funkce půdy).
1
Trvalé zvýšení různorodosV zemědělsky obhospodařovaných
ploch a přilehlých pozemků, které jsou součás5 zemědělsky využívané krajiny. 1
3.2.5.
Travinné
ekosystémy
Zachovat, případně obnovit druhově a morfologicky pestré
travní porosty jako nedílnou součást zemědělského
hospodaření v krajině.
1
3.2.6. Urbánní
ekosystémy
Zajištění vyšší kvality života v sídlech zapojením přírodních
nebo přírodě blízkých prvků do struktury sídel. 1
Oblas] Cíle vztah ÚP
Vytvářet podmínky pro péči o přírodní a kulturní a civilizační hodnoty na
území kraje, které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje
ke svému území. Přitom se soustředit zejména na:
vyhodnocení souladu,
možných střetů
a) zachování a obnovu rozmanitosV kulturní krajiny a posílení její stability 1
b) ochranu poziVvních znaků krajinného rázu 1
c)zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné
městské venkovské urbanisVcké struktury a architektonické i přírodní
dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny a srůstání sídel 1
d) upřesnit a zapracovat do ÚPD obcí cílové charakterisVky krajiny 1
e) vytváření podmínek pro šetrné využívání přírodních zdrojů 1
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 15
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
Program rozvoje kraje plní funkci základního dokumentu orgánů kraje pro koordinaci rozvoje území, hraje
klíčovou úlohu při zajišťování podpory regionálního rozvoje, pomáhá zvyšovat povědomí o
nejdůležitějších potřebách kraje, pomáhá mobilizovat vlastní kapacity a zdroje kraje, využívá znalos5
místních činitelů a odborníků a umožňuje místním činitelům určovat a kontrolovat směr budoucího
vývoje kraje.
Hlavní cíle: Středočeský kraj k roku 2020 je krajem s kvalitní zdravotní a sociální péčí pro své obyvatele,
krajem s možnostmi pro další vzdělávání, kulturní, společenské, sportovní a rekreační vyži5 obyvatel,
krajem s kvalitní, kapacitní a nezatěžující dopravní a technickou infrastrukturou a dopravní obslužnos5,
krajem hospodářsky silným, s výrobou a zemědělstvím používajícím inovaVvní postupy a technologie,
šetrné k životnímu prostředí.
Strategický cíl Strategické směry
vyhodnoce
ní souladu,
možných
střetů
B.1 Zajistění kvalitní sítě
dopravní a technické
infrastruktury
B.1.1. Rozvoj a modernizace dopravní infrastruktury 1
B.1.2. Rozvoj a modernizace technické infrastruktury 1
B.2 Zlepšení dopravní
obslužnosV Středočeského
kraje
B.2.1. Zlepšení dopravní obslužnosV Středočeského kraje 0
B.3. Podpora dostupnosV
občanské vybavenosV v
obcích. Vytváření podmínek
pro stabilizaci a nárůst
obyvatel. Péče o památky a
kulturní dědictví.
B.3.1. Podpora bydlení a budování občanské vybavenosV v obcích 1
B.3.2.Péče o památky a kulturní dědictví 0
B.4 Zajištění rovnoměrného a
udržitelného rozvoje
Středočeského kraje
B.4.1: Využívání strategického a územního plánování pro trvalý a
koordinovaný rozvoj Středočeského kraje 1
D.1. Zlepšování podmínek pro
bydlení a zaměstnání v
malých obcích. Dopravní
dostupnost a občanská
vybavenost malých obcí.
D.1.1.Dostupnost a vybavenost venkovských obcí 1
D.1.2. Podpora podnikání a vytváření pracovních příležitos5 na
venkově 1
D.1.4. Regenerace venkovských sídel 1
D.2. Rozvoj zemědělské
výroby a lesnictví
D.2.1 Podpora rozvoje zemědělské výroby a lesnictví 1
D.2.2 Podpora alternaVvních akVvit zemědělců, agroturisVka 1
E.1. Péče a ochrany
jednotlivých složek životního
prostředí
E.1.1 Ochrana významných a chráněných území, krajiny a
krajinných prvků, ochrany neživé přírody 1
E.2.Eliminace rizik spojených
s ochranou životního
prostředí
E.2.1. Snižování energeVcké náročnosV a využívání alternaVvních
zdrojů energie 0
E.2.2 Odpadové hospodářství, staré ekologické zátěže 0
E.2.3 Snižování emisí a zlepšování kvality ovzduší 1
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 16
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje 2006 – 2016 (připravuje se nová koncepce
2018-2028, ale není za5m schválena) stanovuje cíle v této oblasV, pro vyhodnocení souladu byly vybrány
pouze územnímu plánu relevantní cíle:
Program zlepšování ovzduší – zóna Střední Čechy – CZ 02 (2016, MŽP)
Cílem programu je dle § 9 odst. 1 zákona do roku 2020 dosáhnout na celém území zóny CZ 02 Střední
Čechy splnění imisních limitů daných zákonem o ochraně ovzduší v příloze č. 1 v bodě 1 a 3.
Cíl programu je stanoven tak, aby k roku 2020:
• došlo ke snížení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší, aby kvalita ovzduší byla zlepšena tam, kde
jsou imisní limity na území zóny překračovány,
•byla kvalita ovzduší udržena a zlepšována také tam, kde jsou současné koncentrace znečišťujících látek
pod hodnotami imisních limitů.
Obec Kamenice patří mezi obce, kde dochází k překračování imisních limitů (imisní limity pro
benzo(a)pyren).
cíle vyhodnocení souladu,
možných střetů
ochrana přírodovědecky nebo esteVcky významných území Středočeského
kraje, 1
zajištěná existence zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů v
oblastech jejich současného rozšíření, 1
zachování cenných lokalit neživé přírody a péče o ně, 0
uchování geomorfologických jevů a fenoménů, 0
šetrné využívání zemědělského půdního fondu s ohledem na ochranu půdy,
kvalitu vody, retenční schopnost a biologickou rozmanitost, 1
ochrana krajiny s využi5m insVtutu VKP , 1
funkční ÚSES jako základ ekologické stability krajiny 1
omezení ztrát zemědělské a lesní půdy v důsledku nepřiměřené územní
expanze suburbanizovaných území, 1
vytvoření sítě nezastavitelných či chráněných území, která formou „zelených
klínů“ zajis5 kontakt hlavního města s přírodně hodnotnými částmi
Středočeského kraje,
1
ke krajině šetrná a bezbariérová infrastruktura, 1
trvale udržitelný rozvoj využívání krajiny, 1
zlepšení stavu krajiny ve vhodných územích 1
prostupná krajina pro biotu a člověka, 1
zlepšení stavu a zvýšení množství rozptýlené zeleně, 1
zabezpečení ochrany nejvýznamnějších stromů s mimořádnou přírodovědnou,
esteVckou a kulturní hodnotou, 1
zlepšení stavu parků, historických zahrad a parkových ploch sídelní zeleně, 1
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 17
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
A.3 Údaje o současném stavu ŽP v řešeném území a jeho předpokládaném
vývoji, pokud by nebyl uplatněn územní plán
Základní charakteris]ky stavu ŽP v dotčeném území
Návrh Změny č. 5 ÚP Kamenice řeší několik lokalit ve správním území obce, které je tvořeno
celkem 3 katastrálními územími – Ládví, ŠVřín a Těp5n. Celková rozloha správního území je 1 737,73 ha.
Počet obyvatel obce byl dle údajů ČSÚ k 31.12.2018 celkem 4 565 z toho 2 228 mužů a 2 337 žen,
průměrný věk obyvatel je 39,8 let. Kamenice leží v nadmořské výšce 368 m. Obec s rozšířenou
působnos5 jsou Říčany.
Rozsah a výběr uváděných charakterisVk jednotlivých složek ŽP byl zvolen s ohledem na možné
ovlivnění jednotlivých charakterisVk uplatněním posuzované změny územního plánu a také jako obecný
popis území z hlediska přírodních, krajinných a kulturních hodnot.
Ovzduší a klima: Podle klimaVcko-geografického členění Československa (Qui}, 1971) patří území do
mírně teplé oblasV rajónu MT-9. Pro tento rajón je charakterisVcké dlouhé, teplé, suché až mírně suché
léto, krátké přechodné období s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima je
krátká, mírná a suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Podrobnější údaje jsou uvedeny v následující
tabulce.
Tab. č. 1: KlimaZcká charakterisZka rajónu MT-9
Podle Köppenovy klasifikace, která je založena na rozdělení ročního průběhu teplot a srážek ve
vztahu k vegetaci a která je všeobecně ve světě více uznávanou a rozšířenou klasifikací klimatu se
dotčené území nachází v boreálním klimatu C. Průměrná teplota nejteplejšího měsíce v tomto
podtypu převyšuje 10 °C a teplota nejchladnějšího měsíce je mezi -3 až 18 °C. Množství srážek
MT-5
Počet letních dnů 40 – 50
Počet dnů s průměrnou teplotou nad 10 °C 140 – 160
Počet mrazivých dnů 110 – 130
Počet ledových dnů 30 – 40
Průměrná teplota v lednu -3°C až -4°C
Průměrná teplota v červenci 17– 18 °C
Průměrná teplota v dubnu 6 – 7°C
Průměrná teplota v říjnu 7 – 8°C
Průměrný počet dnů se srážkami na 1 mm 100 – 120
Srážkový úhrn ve vegetačním období 400– 450 mm
Srážkový úhrn v zimním období 250 – 300 mm
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60 – 80
Počet dnů zamračených 120 – 150
Počet dnů jasných 40 – 50
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 18
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
v nejvlhčím letním měsíci je vyšší než toto množství v nejsušším zimním měsíci, ale méně než desetkrát.
Zároveň úhrn srážek v nejvlhčím zimním měsíci je menší než trojnásobek úhrnu v nejsušším letním
měsíci. Teplota nejteplejšího měsíce je menší než 22 °C, přičemž alespoň čtyři měsíce mají průměrnou
teplotu větší než 10 °C.
Imisní situace ve správním území obce je odvozena z map imisních koncentrací poskytovaných
ČHMÚ, ty se v dané oblasV pohybují v tomto rozmezí:
Tab. č.2: Rozmezí průměrných imisních koncentrací v letech 2012 – 2016 v řešeném území (zdroj: ČHMÚ)
Dle výše uvedených hodnot hlavních sledovaných škodlivin je v řešeném území relaVvně dobrá
imisní situace, dochází zde však k překračování imisních limitů pro benzo(a)pyren. Mezi hlavní zdroje
patří lokální vytápění (při nedokonalém spalování) a doprava. V roce 2017 došlo k překročení limitu pro
benzo(a)pyren na 26 % území ČR. Dle souhrnné provozní evidence se v daném správním území nachází 5
významných zdrojů znečišťování ovzduší, a to F M P a.s. – provoz Ládví (emise TZL a VOC), VAN GILLERN
s.r .o. Kamenice (emise NOX, CO a TOC), OBR služby s.r .o. Kamenice – recyklační linka (emise TZL),
Strojmetal Aluminium Forging s.r .o. – Kamenice (emise TZL, NOX, CO a VOC).
Celkově lze konstatovat, že v řešeném území dochází k překračování hygienických limitů pro
benzo(a)pyren, u ostatních sledovaných škodlivin nejsou imisní limity překračovány.
Voda: Řešené území je začleněno do hydrogeologického rajonu č. 6320 Krystalinikum v povodí Střední
Vltavy. Jde o skupinu rajonů: Krystalinikum Jižních a Jihozápadních Čech a geologickou jednotku horniny
krystalinika, proteozoika a paleozoika. Přes tyto příznivé podmínky se na území rajónu nevytvořily
významnější zásoby podzemních vod a zvodnění má pouze místní charakter . Hlubší oběh podzemních
vod je vázán převážně na puklinový systém paleozoických hornin. Průlinová propustnost těchto hornin je
obecně velmi nízká a neumožňuje vytvoření souvislého zvodněného systému. Oběh vody je v horninách
středočeského plutonu soustředěn na zóny kvartérního pokryvu, zvětralin a přípovrchového rozpojení
hornin. Hladina podzemní vody je volná, kolektor je mělký s průlinovou propustnos5.
Území patří do povodí Labe – Sázava od Želivky po ús5, jsou zde dvě povodí: Kamenického potoka ID
1-09-03-1560 a Mokřanského potoka 1-09-03-1520. Řešeným územím protékají 3 vodní toky – Kamenický
potok (ID10244941 – recipientem je řeka Sázava), Ledecký potok (ID 10262856, recipientem je řeka
Sázava) a Turyňský potok (ID 10250371). Je zde větší množství rybníků.
V řešeném území se nachází 1 ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně: Kamenice Ládví studna
S3, graficky je vyznačeno ve výkresech územního plánu. V řešeném území nejsou vymezena žádná
záplavová pásma. Žádné z katastrálních území není zařazeno do zranitelných oblas5 (tzv. nitrátová
směrnice).
Zásobování vodou: Sídla Kamenice a Olešovice jsou napojena na veřejný vodovod. V místech bez
dostupnosV veřejného vodovodu je voda získávána převážně čerpáním ze země. Vodní vrty se nachází v
Imisní koncentrace
PM10
Roční průměr (μg/
m3)
limit je 40
Imisní koncentrace
PM2,5
Roční průměr (μg/
m3)
limit je 25
Imisní koncentrace
NO2
Roční průměr (μg/
m3)
limit je 40
Imisní koncentrace
Benzen
Roční průměr (μg/
m3)
limit je 5
Imisní koncentrace
Benzo(a)pyren
Roční průměr (ng/
m3)
limit je 1
20 – 21,9 14,9 – 16,1 9,5 – 12,7 0,9- 1 0,7 – 1,2
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 19
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
blízkosV Kamenice (se stanovenými pásmy) a ŠVřína. Výhledově se počítá se napojením na vodní zdroj
Želivka přes vodojem Mandava 2 x 400 m3.
Půda: V řešeném území jsou převládajícím půdním typem kambizemě (Tomášek, 2003). Ve řešeném
území se nachází půdy všech tříd ochrany ZPF.
V řešeném území o rozloze 1 737,73 ha převažují dle údajů ČSÚ k 31.12 2018 lesní pozemky na
celkem 809 ha, zemědělské pozemky mají rozlohu 682 ha (z toho orná půda 317,8 ha, zahrady 223,3 ha,
sady 1,9 ha a trvalé travní porosty 139,3 ha). Vodní plochy mají rozlohu 38 ha a ostatní plochy jsou na
rozloze 159,6 ha. Zastavěné plochy mají plochu cca 49 ha. Podíl zemědělské půdy z celkové výměry činí
cca 39 %, podíl lesů 46,5 %, podíl zastavěných pozemků 2,8 %, vodních ploch cca 2,2 % z celkové výměry.
Podíl lesních pozemků ve správním území obce je vysoký, podíl orné půdy z celkové rozlohy zemědělské
půdy je průměrný – činí 46 % .
Lesní fond, který je tvořen pozemky určenými k plnění funkcí lesa, je významným prvkem v řešeném
území, kdy lesnatost je vysoká a činí cca 46,5 % rozlohy řešeného území, je tedy nad průměrem ČR, který
je 33,9 %. Řešené území náleží do přírodní lesní oblasV PLO 10 Středočeská pahorkaVna.
Koeficient ekologické stability (KES) (Míchal, 1985), což je poměrové číslo stanovující poměr ploch tzv.
stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků je v řešeném území 2,7 – takže se jedná o vcelku
vyváženou krajinu, v níž jsou technické objekty relaVvně v souladu s dochovanými přírodním
strukturami.
Horninové prostředí a přírodní zdroje: Geologicky území náleží do Českého masívu, který je zbytkem
rozsáhlého variského (hercynského) horstva, horninami jsou bioVVcké a amfibol-bioVVcké monzogranity
až granodiority a tondhjemity.
Z hlediska výskytu radonu se jedná o území s jeho vysokým výskytem. Nejedná se o seizmicky
ohrožené území, nejsou zde evidována sesuvná území. V řešeném území se nenachází žádný dobývací
prostor, chráněné ložiskové území ani žádná stará důlní díla nebo poddolovaná území.
Flóra, fauna a ekosystémy: území náleží do 1.22 Posázavskému bioregionu, který leží na jihovýchodě
středních Čech, zabírá východní část geomorfologického celku Benešovská pahorkaVna a severní výběžky
celků Vlašimská pahorkaVna a Křemešnická vrchovina. Bioregion je tvořen vrchovinou na žulách a rulách
podél zaříznutého údolí Sázavy a jejích přítoků. Je charakterisVcký ochuzenou mezofilní biotou, tvořenou
acidofilními doubravami a podružně též květnatými bučinami a dubohabřinami. Dodnes jsou místy
zachovány fragmenty dubohabřin, ojediněle rozsáhlejší celky bučin. Zachovaly se hodnotné fragmenty
smíšených listnatých lesů v údolí Sázavy. Převažují však kulturní bory a smrčiny, dominuje orná půda.
Severní část bioregionu je osídlena od neolitu.
Řešené území se nachází ve fytogeografickém okrsku 64b Jevanská plošina. Potenciální
přirozenou vegetací na většině území tvoří na většině území biková a /nebo jedlová doubrava (Luzulo
albidae-Quercetum petraeae, AbieZ-Quercetum), na jihu pak přechází výběžkovitě do černýšové
dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum) a lokálně je zde lipová bučina s lípou srdčitou (Tilio
cordatae – Fagetum).
V řešeném území se nacházejí tyto biochory: 3BR – erodované plošiny na kyselých plutonitech 3.
vegetačního stupně, 3SR – svahy na kyselých plutonitech 3. vegetačního stupně a 4BR – erodované
plošiny na kyselých plutonitech 4. vegetačního stupně.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 20
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
Jižní, zalesněná část řešeného území patří mezi migračně významná území z hlediska migrace velkých
savců (viz. obr. č.1).
T
obr. č. 1: Zákres významných území (světle zelená část) z hlediska migrace velkých savců – (zdroj hhp://mapy.nature.cz/)
V řešeném území jsou Ústředním seznamem ochrany přírody vedeným AOPK ČR evidovány
památné stromy: lipová alej Za ŠVřínem v Kamenici (kód 103593) ve ŠVříně – jedná se celkem o 17 lip
malolistých. Dále pak jsou zde chráněny smrky v údolí Kamenického potoka (kód 103597), konkrétně
mezi 1. a 2. pravostranným přítokem Kamenice, jedná se o 31 kusů smrků ztepilých.
Ve správním území obce Kamenice se nenachází žádné zvláště chráněné území. Na východě sem
zasahuje Přírodní park Velkopopovicko (severovýchodní část sídla Ládví), který byl vyhlášen 5.12.1993
OkÚ Praha-Východ č.j. 88/ŽP/1993. Jeho posláním je zachovat ráz krajiny s významnými přírodními a
esteVckými hodnotami, zejména lesními porosty, dřevinami rostoucími mimo les a charakterisVckou
strukturou zemědělských kultur při umožnění únosného turisVckého využi5 a rekreace i únosné
urbanizace pro stabilizaci života a hospodaření v obcích.
obr. č. 2: Zákres PP Velkopopovicko v řešeném území – jasně zelená plocha v mapě
(zdroj:hhps://gis.kr-stredocesky.cz/js/ozp_opk/)
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 21
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
Dále je v obci registrovaný významný krajinný prvek č. 346 Stromové aleje, tvořené lípou a kaštany.
Tento významný krajinný prvek (VKP) byl registrován obcí Kamenice dne 4.2.2004 pod č.j. 75/03. Má
plochu celkem 69 400 m2 a nachází se v k.ú. Těp5n, Ládví a ŠVřín. Tyto stromové aleje představují dle
registračního rozhodnu5 pro obec Kamenice nejen historicko-kulturní dědictví, ale především určují
typický ráz jejího území s vazbami na dominantní stavby a okolní krajinu.
obr. č. 3: Zákres registrovaného VKP v řešeném území – zelené linie v mapě (zdroj:hhps://gis.kr-stredocesky.cz/js/ozp_opk/)
ÚSES (územní systém ekologické stability): Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vybraná
soustava ekologicky stabilnějších čás5 krajiny, účelně rozmístěných podle funkčních a prostorových
kritérií tj. podle rozmanitosV potenciálních přírodních ekosystémů v řešeném území, dle aktuálního stavu
krajiny a společenských limitů a záměrů určujících současné a perspekVvní možnosV kompletování
uceleného systému. Cílem ÚSES je izolovat od sebe ekologicky labilní čásV krajiny soustavou stabilních a
stabilizujících ekosystémů. Do řešeného území zasahují regionální biokoridory RK1200 a RK1201. Dále je
zde vymezeno 13 lokálních biokoridorů a 7 lokálních biocenter .
obr. č. 4: Zákres 2 regionálních biokoridorů v řešeném území (zdroj:hhps://gis.kr-stredocesky.cz/js/ozp_opk/)
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 22
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
Krajina: Řešené území je tvořeno venkovskou zalesněnou krajinou. Krajina je mimo lesní porosty spíše
extenzivně zemědělsky využívána, s průměrným podílem orné půdy, sídla mají většinou zachovalou
urbanisVckou strukturu. Území Kamenicka je krajinářsky hodnotné. Členitý reliéf je modelován tokem
Kamenického potoka včetně jeho vedlejších přítoků. Typická charakter zde vytvářejí rybníky, které v
minulosV přestavovaly hlavní urbanisVckou osou celého území, spojující oba zámky Kamenici a ŠVřín.
Kopcovitý lesnatý terén a nejvyšší vrchy Vlková, Jedlovec a Grybla obklopuje území z jižní a východní
strany. Jeho proVváhu tvoří dvě krajinné dominanty Zaječího vrchu a kopce Hůrka.
Krajinný ráz, který je definován zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je přírodní, kulturní
a historická charakterisVka určitého místa či oblasV a je chráněn před činnos5 snižující jeho esteVckou a
přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být
prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území,
kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.
Z hlediska geomorfologie krajiny (Demek, 2006) je řešené území náleží do:
1. severozápadní řešeného území náleží do:
Provincie : Česká vysočina
Suprovincie : Česko-moravská soustava II
Oblast – podsoustava : Středočeská pahorkaVna IIA
Celek : Benešovská pahorkaVna IIA-1
Podcelek : Dobříšská pahorkaVna IIA-1A
Okrsek : Kamenická vrchovina IIA-1A-i
Pro potřeby ochrany krajinného rázu byla Ateliérem V – ing. arch Ivan Vorel jako územně
analyVcký podklad zpracována “Studie vyhodnocení krajinného rázu Středočeského kraje” , řešeného
území se týká II. etapa této studie, která byla zpracována v roce 2009. Podle této studie je v řešeném
území krajina kulturní s průměrnou krajinářskou hodnotou. Řešené území spadá do oblasV krajinného
rázu: ObKR 21 Dolní Posázaví. Na východě sem zasahuje Přírodní park Velkopopovicko.
Oblast krajinného rázu Dolní Posázaví je protáhlé území tvořené výraznou přírodní osou řeky Sázavy
pro5nající východní část krajie, ve kterém Sázava spolu s přítoky vymodelovala pestrou až hornaVnou
krajinu s četnými údolními zářezy se zalesněnými svahy s převahou listnatých dřevin. Typické je i osídlení
prostoru, které je situováno do tří úrovní, na hrany údolí, na dnech údolí a v méně svažitějších
prostorech v kopcovité krajině údolí. Mezi indikátory přítomnos] přírodní charakteris]ky b y l o v ý š e
uvedenou studií zahrnuto: přítomnost přírodního parku, skladebných prvků vyšší ÚSES (regionální) a
přítomnost významných krajinných prvků.
Jedná se o starobylý kraj, jehož historie je úzce spojena s celou naší zemí. Zdejší osídlení nepatří
k nejstarší sídelní oblasV Polabí a dolní Vltavy, je však významně spjato s raně středověkou kolonizací, o
čemž svědčí významné archeologické lokality (klášter sv. Jana na Ostrově, Lštění – slovanské hradiště,
Sázava – benedikVnský klášter). Oblast Dolního Posázaví patří až k vrcholně středověké sídelní krajině,
neboť v pravěku a raném středověku pokrývaly tato místa poměrně nepřístupné lesy a také klimaVcké
poměry nebyly příliš příznivé (vyšší polohy patřily k chladnějším oblastem). Přesto archeologické nálezy
dokazují přítomnost člověka v Posázaví již v době prehistorické. Jako i n d i k á t o r y p ř í t o m n o s ] z v ý š e n é
kulturní a historické hodnoty krajinného rázu a kulturně historicky významné lokality kulturní krajiny
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 23
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
byly výše uvedenou studií zvoleny: přítomnost kulturní nemovité památky a přítomnost archeologických
lokalit.
Oblast krajinného rázu vyniká výraznos5 krajinné osy – mohutného a velmi členitého údolí
Sázavy, protékající zákruty a meandry členitým reliéfem Benešovské pahorkaVny. Vzniká velmi dynamický
dojem krajinné scény s proměnlivými scenériemi v jednotlivých parVích údolí. Sevření koridoru Sázavy do
značně lesnaté krajiny vytváří spolu s živým georeliéfem prostorovou rozmanitost, bohatost krajinné
scény a diverzitu jejích prvků. Vznikají tak působivé scenérie s vysokou esteVckou atrakVvnos5. Krajina je
proměnlivá tak, jak se proměňují jednotlivé parVe krajinné osy – koridoru Sázavy a jejích břehů. Od
mohutného prostoru vodní nádrže Želivka, sevřeného do lesnatých strmých břehů a hlubokého zářezu
Sázavy u Zruče nad Sázavou, se krajina proměňuje do dílčích scenérii velmi členité krajinné struktury s
drobnými lesíky a údolíčky a s mozaikou otevřených ploch polí a luk. Krajina je na pravém břehu Sázavy
výrazně členěna lesnatými koridory Ostrovského, Čes5nského a Losinského potoka. Vzniká tak řada od
sebe oddělených prostorů s výhledy z vyšších poloh přes lesnaté, za sebou se řadící horizonty.
Hmotný majetek, kulturní památky: Ve správním území obce Kamenice je evidováno celkem 5
nemovitých kulturních památek. Jedná se o sochu sv. Vojtěcha v Nové Hospodě, sochu sv. Jana
Nepomuckého v Ládví, pomník a hrobku Ringhofferů v Kamenici, zámek v Kamenici a zámek ŠVřín.
V řešeném území jsou vymezeny území archeologických nálezů – z toho 3 ÚAN I. stupně tzn. s
prokázanými archeologickými nálezy:
•12-42-24/7 Kamenice zámek,
•12-42-24/9 Kameničky-Na Zámečku,
•12-42-20/1 ŠVřín-zámek)
Dále pak 8 ÚAN II. stupně tzn. s předpokládanými archeologickými nálezy:
•12-42-24/4 Březka
•12-42-24/1 Dolní Březky
•12-42-24/6 Středověké a novověké jádro obce Těp5n
•12-42-20/2 Středověké a novověké jádro obce ŠVřín
•12-42-20/3 Středověké a novověké jádro obce Všedobrovice
•12-42-19/5 Nová Hospoda – novověké jádro obce
•12-42-25/6 Středověké a novověké jádro obce Ládví
•12-42-25/8 Středověké a novověké jádro obce Ládvec
Obyvatelstvo: K 31.12. 2018 žilo podle údajů ČSÚ v řešeném území celkem 4 565 trvale bydlících
obyvatel, z toho 2 228 mužů a 2 337 žen s průměrným věkem obyvatelstva 39,8 let. Pracovní příležitosV
se vyskytují v místě především v drobné výrobě, zemědělství a službách. S ohledem na blízkost Prahy a
Říčan jsou další pracovní příležitosV dopravně dostupné.
Dopravní síť: Řešené území pro5nají hlavní komunikace II. třídy č.107 (Říčany – Týnec nad Sázavou ) a č.
603 (Poříčí nad Sázavou-Jesenice), které jsou v území páteřními komunikacemi. Dále se zde nachází síť
silnic III.třídy, účelové a místní komunikace. Dopravní infrastruktura je vyhovující.
Hygiena prostředí: Zdrojem hlukové zátěže je v řešeném území především doprava na silnicích II. třídy
II/107 a II/603. Z tabulky srovnání intenzit dopravy z roku 2010 a 2016 (tab. č. 3) vyplývá, že s výjimkou
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 24
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
na úseku z Kamenice směrem na Poříčí nad Sázavou došlo ke znatelnému nárůstu počtu vozidel, vyšší
intenzita dopravy se projevuje především při průjezdu zástavbou obce Kamenice.
Tab. č. 3: Intenzita dopravy na silnicí II. třídy v řešeném území podle údajů ŘSD ČR (zdroj: www.rsd.cz) – sčítání 2010 a sčítání
2016
Předpokládaný vývoj území, pokud by nebyl uplatněn územní plán
Pokud by nebyla posuzovaná změna č. 5 územního plánu při rozvoji území uplatněna, byl by
vývoj území vázán pouze na stávající využi5 dle platného územního plánu, které v současnosV neodráží
nejen potřeby obce při uplatnění principu trvale udržitelného rozvoje a také neodráží aktuální stav
území. Posuzovaná změna upravuje stav v území dle skutečného využívání území a potřeb obyvatel.
Hlavním důvodem rozvoje ploch pro bydlení je předpoklad stabilizace obyvatelstva a podpora pro
zájemce o bydlení, další plochy podporují rekreační potenciál území venkovské krajiny v blízkosV
hlavního města Prahy.
č. silnice úsek silnic rok sčítání nákladní
automobily
osobní
automobilymotocykly
celkem
počet/24
hod.
č.107 (1-3588) vyúst. 603 po hranice
okresu Praha východ – Benešov
2010 95 1 255 17 1 367
2016 300 3 257 44 3 601
č. 107 (1-4750) od křižovatky s D1 po
zaústění 603
2010 455 5 993 61 6 509
2016 740 6 761 73 7 574
č. 603 (1-0040) z Kamenice směr Jesenice
2010 1 199 6 450 99 7 748
2016 931 8 552 102 9 585
č. 603 (1-0058) vyústění 107 po hranice
okresů Praha východ – Benešov
2010 612 4 617 52 5 281
2019 564 4 017 46 4 627
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 25
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
A.4 Charakteris]ky ŽP , které by mohly být uplatněním územního plánu
významně ovlivněny
Příroda a krajina: Dle Studie vyhodnocení krajinného rázu je v území vymezena krajina rela]vně
přírodní C+ se zvýšenou krajinářskou hodnotou a krajina kulturní B+, také se zvýšenou krajinářskou
hodnotou. Dle ZÚR Středočeského kraje je severní část řešeného území (nad Kamenicí směr Praha)
zařazena mezi krajiny sídelní S39 a jižní, větší část řešeného území náleží mezi krajiny rekreační R06. ZÚR
SK jsou stanoveny tyto zásady pro plánování změn v území s ohledem na cílové charakterisVky typů
krajin:
Pro krajiny sídelní:
-vytvářet kvalitní obytný standard sídlení krajiny,
-změny využi5 území nesmí snižovat obytný standard krajiny sídlení a likvidovat či znehodnocovat
její existující krajinářské a kulturně historické hodnoty.
Pro krajiny rekreační:
-zachovat, případně rozvíjet rekreační potenciál krajiny,
-zásadně snižovat znečišťování vod a ovzduší
-změny využi5 území nesmí výrazněji snižovat její rekreační potenciál.
Riziko může představovat případný zásah do prvků ÚSES, především vyšší kategorií. Velká část
území je migračně významným územím pro velké savce. ÚP nenavrhuje významnější fragmentaci krajiny
či tvorbu migračních bariér .
Z větší se čásV se jedná se o krajinářsky cenné území rekreačním potenciálem, kde mohou nové
rozvojové plochy znamenat zásah s dopadem na tyto hodnoty území. Přírodně nejhodnotnější je území v
Přírodním parku Velkopopovicko a pak rozsáhlejší lesní porosty v jižní čásV správního území.
Územní plán by mohl také negaVvně ovlivnit zachovalou urbanisVckou formu jednotlivých sídel
nebo ještě více zhoršit její současné narušení, což by mohlo vést k negaVvnímu ovlivnění krajinného rázu
oblasV.
Studií vyhodnocení krajinného rázu Středočeského kraje (Vorel a kol., 2009) byla navržena tato opatření
k ochraně idenVfikovaných znaků a hodnot v řešeném území:
V oblasV krajinného rázu je třeba dbát o minimalizaci zásahů a zachování významu znaků
krajinného rázu, které jsou zásadní nebo spoluurčující pro ráz krajiny a které jsou dle cennosV v rámci
státu či regionu jedinečné nebo význačné. Jedná se o následující zásady ochrany krajinného rázu, z nichž
některé jsou obecně použitelné pro ochranu přírody a krajiny a některé pro územně plánovací činnost:
•Ochrana cenných lesních porostů.
•Péče o kvalitní doprovodné porosty větších přítoků Sázavy.
•Doplnění dřevinné zeleně v zemědělské krajině náhorních plošin.
•Omezení dalšího zahušťování rekreační a obytné zástavby Dolního Posázaví.
•Respektování struktury sídel v údolí Sázavy, ve svazích a na terénních hranách.
•Respektování dochované a typické urbanisVcké struktury venkovských sídel v zemědělské krajině.
Rozvoj venkovských sídel bude v cenných polohách orientován do současně zastavěného území (s
respektováním znaků urbanisVcké struktury) a do kontaktu se zastavěným územím.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 26
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
•Zachování dimenze, měřítka a hmot tradiční architektury u nové výstavby situované v cenných
lokalitách se soustředěnými hodnotami krajinného rázu.
•Zachování měřítka a formy tradičních staveb při novodobém architektonickém výrazu u nové
výstavby v polohách mimo kontakt s cennou lidovou architekturou.
•Dbát při výstavbě na zachování významu kulturních dominant v krajinné scéně (kostely, kaple,
zámky, klášter).
•Ochrana siluet kulturních dominant a historické zástavby měst a obcí.
•Zlepšování charakteru prostředí odstraněním nevhodných a rušivých staveb.
Dále byly stanoveny ochranné podmínky pro území v PP Velkopopovicko
Pro tento přírodní park byly studií navrženy rámcových zásady pro tvorbu a ochranu krajinného
rázu:Obecnou zásadou je zachování hlavních znaků struktury a obrazu krajiny v území přírodních parků,
charakteru a struktury vegetačního krytu (podíl lesních porostů, podíl výrazných strukturních prvků
zeleně zejména doprovodů vodotečí, mokřady, porosty mezí, doprovody cest, lesíky, remízy, aleje),
struktury vodních prvků, struktury osídlení a cestní sítě, harmonie měřítka a vztahů, diverzity vizuálních
prvků. Zejména je třeba dbát na:
•posilování podílu rozptýlené nelesní zeleně a dbát na zachování nebo dotvoření maloplošné
struktury zemědělské krajiny na území PPa (pozemkové úpravy, realizace ÚSES),
•omezení možnos5 výstavby na vizuálních horizontech a v jejich blízkosV,
•ochranu charakteru okrajů území PPa a přechodu do volné krajiny,
•respektování dochované struktury osídlení a urbanisVcké struktury vesnických sídel na území PPa,
•omezení plošného rozsahu nové výstavby, upřednostnění výstavby uvnitř zastavěného území obcí
(transformace funkcí, recyklace stavebního fondu, úměrné zahuštění zástavby),
•omezení možnosV výstavby nových liniových technických staveb a zařízení, které by zasáhly do
harmonického měřítka a vztahů v krajině,
•omezení možnosV výstavby nových průmyslových, skladových a velkokapacitních zemědělských
staveb a areálů na území PPa.
Pro území přírodního parku jsou navrhována následující omezení činnos5 z hlediska ochrany
krajinného rázu dle § 12, která se týkají znaků a hodnot přírodní, kulturní a historické charakterisVky a
esteVckých hodnot a která mohou být promítnuta do činnosV orgánů ochrany přírody a do legislaVvních
nástrojů :
a)Na území PPa pla5 omezení takových změn v krajině, které by vedly k zásahům do hlavních znaků
a rysů přírodní charakterisVky – do morfologie terénu (např . těžební činnost, skládky, silniční a
dálniční stavby), do vegetačního krytu (odlesnění, zalesnění) a do vodotečí a vodního režimu
(technické úpravy a využi5 toků, nové vodní nádrže nad 1 ha)
b)Na území PPa pla5 omezení plošného rozsahu výstavby a omezení změn ve využi5 území z
důvodů zachování harmonického měřítka a vztahů v krajině a to i s ohledem na charakter
okrajového pásma PPa.
c)Nová výstavba, přestavby a dostavby budov a zařízení se nesmí vizuálně nepříznivě projevovat na
vizuálních horizontech a dominantních místech krajiny.
d)Na území PPa je omezena možnost rozšíření zastavěného území obcí mimo kontakt se současně
zastavěným územím. Nelze rozšiřovat samostatné čásV současně zastavěného území.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 27
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
Ovzduší: Obec Kamenice je plynofikována. Řešené území má potenciál ve využi5 obnovitelných zdrojů
energie. Potenciální ohrožení kvality ovzduší lze spatřovat v návrhu umístění plochy pro výrobu a
skladování, kde bude záležet na typu umístěného záměru. Kvalita ovzduší zde může být ovlivněna výrobní
činnos5 a také intenzitou související, záměrem vyvolané dopravní zátěže.
Vzhledem k tomu, že vlastní řešené území patří mezi méně ohrožené oblasV z hlediska čistoty
ovzduší (s výjimkou blízkého okolí komunikací II. třídy) a také vzhledem k typům rozvojových ploch a
opatření, nelze předpokládat významnější negaVvní vliv na tuto složku životního prostředí.
Voda: Návrh ÚP respektuje ochranná pásma vodních zdrojů. Posuzovaná změna nenavrhuje žádné
významné plochy s možnos5 ovlivnění kvality vod, ani plochy s předpokladem umístění rozsáhlejších
zpevněných ploch. V rámci jednotlivých návrhů zástavby ploch je nutné prověřit jejich možný vliv na
kvalitu povrchových a podzemních vod. Vzhledem k návrhu nových ploch pro bydlení dojde i k nárůstu
množství odpadních vod, tento nebude s ohledem na velikost těchto ploch významné.
Horninové prostředí a geologie: V řešeném území se nenachází žádná evidovaná prognózní ložiska
nerostů ani chráněná ložisková území. Je zde navrženo rozšíření těžby na nevýhradním ložisku stavebního
kamene.
Půdní fond: Návrh ÚP obsahuje povinné vyhodnocení vlivu územně plánovací dokumentace na ZPF
podle přílohy č. 3 vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb. Návrh respektuje zásady ochrany ZPF jako např . organizaci
zemědělských ploch, přístupnost pozemků atd. Významnější vliv na ochranu půd by mohl znamenat
zábor hodnotných zemědělských půd II. třídy ochrany, z tohoto pohledu musí být hodnocen vliv návrhu
na ZPF jak u jednotlivých ploch, tak i jako celku. Návrh ÚP navrhuje zábor půd II. třídy ochrany v malém
rozsahu, celkový zábor ZPF je navržen o výměře 0,7 ha. Návrh změny ÚP vymezil plochy pro bydlení
odpovídající skutečné potřebě pro rozvoj obce, nejedná se o naddimenzované plochy bydlení. Změna ÚP
navrhuje menší zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL).
Charakteris]ky z hlediska zdraví obyvatelstva: Z hlediska zdraví obyvatel je hlavním rizikem znečištění
ovzduší a zvýšení hlukové zátěže nad hygienické limity dané legislaVvou. Návrh ÚP řeší především plochy
pro bydlení a změny v krajině, které by neměly přispívat ke zhoršení těchto rizikových faktorů. Z hlediska
umístění možných nových zdrojů znečišťování ovzduší a zdrojů hluku je nutné regulovat záměry na ploše
pro výrobu. Před realizací zástavby na této ploše je nutné prokázání zajištění plnění hygienických limitů
pro hluk a škodliviny v ovzduší a také vhodnost záměru ve venkovské oblasV.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 28
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
A. 5 Současné problémy a jevy ŽP , které by mohly být uplatněním územního
plánu významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a
ptačí oblas]
Příroda a krajina: Zachovalé přírodní hodnoty a specifický krajinný ráz jsou hlavními devizami oblasV,
která má i s ohledem na blízkost hlavního města Prahy vysoký rekreační potenciál. V přírodním parku
Velkopopovisko jsou některé činnosV, včetně výstavby, vázány na vydání souhlasu příslušného orgánu
ochrany přírody. Z tohoto důvodu je nutné v územním plánu respektovat opatření z hlediska ochrany
krajinného rázu, která jsou navržena Studií vyhodnocení krajinného rázu Středočeského kraje (Vorel a
kol., 2009), především pro území Přírodního parku Velkopopovicko. Část území je významné z hlediska
migrace velkých savců.
V zastavěné čásV řešeného území je registrovaný významný krajinný prvek č. 346 Stromové
aleje – dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny k zásahům, které by mohly vést k
poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-
stabilizační funkce si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany
přírody a krajiny. V tomto případy by tomuto opatření podléhaly veškeré zásahy ovlivňující bylinné a
dřevinné patro.
Ovzduší: Z hlediska kvality ovzduší patří řešené území k relaVvně málo zasaženým, v zastavěném území
ohroženým lokalitám. V okolí komunikací s větším dopravním za5žením dochází k překračování imisních
limitů pro benzo(a)pyren. Velkých zdrojů znečišťování ovzduší je v širším území málo. Územím prochází
komunikace II. třídy s průjezdem zastavěným územím, kde zatěžují obytnou zástavbu. Návrh ÚP nemá
významný vliv na možné navýšení intenzity dopravy na dotčeném úseku, které by mohly významněji
zvýšit vnos znečišťujících látek do prostředí. ProblemaVcké je v řešeném území, stejně jako v celé
republice, také spalování tuhých paliv v domácnostech, což vede k lokálnímu a sezónnímu zhoršování
kvality ovzduší.
Horninové prostředí a přírodní zdroje: Řešené území leží v převážně geologicky stabilním prostředí bez
náchylnosV k sesuvům.
Půda: Zábor nejkvalitnějších zemědělských půd pro novou výstavbu společně s půdní erozí patří mezi
nejvýznamnější negaVvní vlivy na životní prostředí, ke kterému v současné době v ČR dochází. Z tohoto
hlediska je důležité neřešit problémy životního prostředí po jednotlivých složkách na úkor jiných (např .
problémy znečišťování ovzduší dopravou, společně s problemaVkou nadměrné hlukové zátěže řešit
pouze pomocí záboru půdy bez ohledu na její kvalitu). Trvalé odně5 kvalitních půd ze ZPF je nutné v
rámci územního plánu minimalizovat na mez odpovídající udržitelnému rozvoji území.
V řešeném území jsou půdy erozně méně ohrožené, ÚP nenavrhuje žádná proVerozní opatření.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 29
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
30,+1 a více
20,1 – 30,0
12,1 – 20,0
10,1 – 12,0
8,1 – 10,0
4,1 – 8,0
3,1 – 4,0
2,1 – 3,0
1,1 – 2,0
1,0 a méně G (t/rok)
obr.č. 5 : Potenciální ohroženost zemědělských půd vodní erozí vyjádřena dlouhodobým průměrným smyvem půdy (G) v t/ha/rok
(zdroj: hhp://mapy.vumop.cz)
Voda: Zásobování pitnou vodou změna v ÚP neřeší, nárůst výstavby pro bydlení není významný. V
řešeném území se nachází ochranné pásmo vodního zdroje – “Kamenice-Ládví studna S3”.
Obec Kamenice má vybudován systém kanalizace pro veřejnou potřebu, recipientem ČOV je
Kamenický potok. Tento potok je recipientem i pro podnikovou ČOV Strojometalu Kamenice. Komunální
ČOV má také sídlo Ládví. Návrh ÚP změny neřeší nové ČOV . Připravuje se kanalizace Všedobrovice ŠVřín.
K řešeném území se nenachází není vyhlášeno záplavové území, obec Kamenice má zpracovaný
digitální povodňová plán z roku 2018. Nenachází se zde ani chráněná oblast přirozené akumulace vod.
Obyvatelstvo: Stávající intenzita dopravního za5žení je díky průtahu komunikace II/306 sídlem Kamenice
a II/107 vysoká, dochází zde postupně ke zvyšování dopravní zátěže. Změna ÚP nenavrhuje žádnou
plochu představující významnější příspěvek ke stávající dopravní zátěži.
Podle Systému evidence kontaminovaných míst se v řešeném území nachází celkem 2 staré ekologické
zátěže.
-Těp[n – skládka TKO Kamenice – Nebyla zjištěna kontaminace prostředí. Je nepravděpodobné, že
skládka kontaminuje blízké povrchové či vody. Neovlivňuje kvalitu ovzduší Na povrchu skládky se
nevyskytují látky nebezpečné pro přímý kontakt.
-Strojmetal s.p. Kamenice – kontaminovaný průmyslový areál, stávající kontaminace by znamenala
vznik neakceptovatelného zdravotního rizika v případě změny funkčního využívání lokality či
dotčeného okolí na více citlivé ve srovnání s využi5m současným. Nebyla zjištěna kontaminace
povrchových vod, ale byly kontaminovány podzemní vody (NEL, CIU) a zemina (BTEX, NEL). Byla
provedena sanace horninového prostředí a podzemních vod. Zbytková kontaminace
nepředstavuje, při stávajícím využi5 území, riziko. Rizikovost zjištěného znečištění ClU, řeznými
kapalinami, NEL, Zn, fenoly byla založena na možném velmi rychlém transportu uniklých polutantů
do povrchové vody – vzdálenost potenciálních ložisek znečištění od recipientu byla jen jednotky,
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 30
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
popř . první desítky metrů. Vyskytovalo se nebezpečí přímých splachů, areál je v intervalech cca 7
let zaplavován.
Rizikové přírodní faktory v území:
Řešené území má stabilní geologické podloží a není zde evidováno žádné území náchylné k
sesuvům. V řešeném území také nedochází k vyššímu výskytu extrémních meteorologických stavů (silné
bouřky, větší námrazy atd.). Návrh ÚP by neměl přispět k jejich zvýšenému výskytu. Území není ohroženo
záplavami. Dle Povodňového plánu obce Kamenice jsou vyVpovaná 2 místa ohrožení přívalovými
vodami:
-západní svah Kamenice – Skuteč, od obory Březka (možný přítok přívalových vod z polí k zástavbě)
-Petříkov – severní svah Kamenice – ŠVřín, od Petříkova (možný přítok přívalových vod z polí k
zástavbě).
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 31
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
A.6 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant
územního plánu, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumula]vních,
krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných,
kladných a záporných,
Územní plán je závaznou územně plánovací dokumentací. Z hlediska možných, potenciálních
vlivů návrhových ploch rozvoje území byly idenVfikovány a vyhodnoceny potenciálně možné vlivy na
jednotlivé složky životního prostředí, které jsou uvedeny v tabulkách. Vlivy byly vyhodnoceny celkově u
jednotlivých rozvojových ploch, do hodnocení nebyly zahrnut plochy rezerv. Plochy pak byly posouzeny i
ve vzájemných vztazích a souvislostech. Jedná se o odborný odhad možných vlivů z uplatnění územního
plánu. Plochy, u kterých byla provedena pouze aktualizace nebyly samostatně hodnoceny, jedná se o
popis již stávajícího stavu území.
Tabulkové vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí
Použitá stupnice vyhodnocení:
+2 potenciálně významný poziVvní vliv tzn. že může dojít k poziVvnímu ovlivnění dané složky ŽP
nebo zdraví lidu přímo či nepřímo, ale s vysokou pravděpodobnos5 a/nebo v celém řešeném
území
+1 potenciálně poziVvní vliv tzn. že může dojít k poziVvnímu ovlivnění dané složky ŽP nebo zdraví
lidu přímo či nepřímo, ale s nízkou pravděpodobnos5 a/nebo pouze lokálně
0 zanedbatelný (neutrální) vliv
– 1 potenciálně mírně negaVvní vliv tzn. že může dojít k negaVvnímu ovlivnění dané složky ŽP nebo
zdraví lidu přímo či nepřímo, ale s nízkou pravděpodobnos5 a/nebo pouze lokálně
– 2 potenciální významný negaVvní vliv tzn. že může dojít k negaVvnímu ovlivnění dané složky ŽP
nebo zdraví lidu přímo či nepřímo, ale s vysokou pravděpodobnos5 a/nebo v celém řešeném území
Vyhodnocení nových návrhových ploch zástavby a nových změn v krajině, včetně nových ploch
přestavby
Územně plánovací dokumentace je strategický dokument vymezující možnosV využi5 území a
jeho regulace. Neslouží tedy k umístění staveb, či konkrétní změně využi5 území, k tomu slouží následná
povolovací řízení vedena většinou dle stavebního zákona, kdy je hodnoceno konkrétní projektové řešení.
SEA je odborným podkladem pro vydání rozhodnu5 nebo opatření podle zvláštních právních předpisů. V
rámci hodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví jsou řešeny především střety s limity území, v
SEA konkrétně s limity danými přírodními podmínkami, stavem životního prostředí v řešeném území,
tedy umístěním ploch vůči cenným přírodním plochám, umístění ploch z hlediska jejich možného vlivu na
biologickou rozmanitost, faunu, flóru, obyvatelstvo, ovzduší, klima, vodu, půdu, kulturní dědictví,
hmotné statky, krajinu atd. Posuzování vlivů územního plánu na životní prostředí a obyvatelstvo je tedy
mulVkriteriální záležitost, kdy se hledá o územní a funkční kompromis pro konkrétní obec, tedy
udržitelný rozvoj území s co nejvyváženějšími pilíři hospodářským, sociálním a environmentálním.
V rámci posouzení vlivů územního plánu na životní prostředí a zdraví lidu je možné vyloučit či
plošně nebo pomocí regulaVvů omezit navržení takových rozvojových ploch, u kterých je zřejmé, že jejich
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 32
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
navrhované využi5 je z hlediska ochrany jednotlivých složek životního prostředí a zdraví obyvatelstva
nevhodné a nelze zde vyloučit významně negaVvní vlivy na tyto složky (např . nadměrný zábor kvalitních
půd, další rozšiřování ploch výrobních v území, kde již dochází k překračování hygienických limitů,
rozšiřování obytné zástavby v území s nedostatkem vody, nevhodné umístění rozvojových ploch ve
cenných zónách zvláště chráněných území, výstavba ve volné krajině atd.).
Míra podrobnosV hodnocení jednotlivých vlivů odpovídá míře podrobnosV, v jaké je dané využi5
území v rámci koncepce definováno nebo vymezeno. Stavební zákon v § 43 odst. 3 stanovuje podmínku,
že ÚP ani vyhodnocení vlivů nesmí obsahovat podrobnosV náležející svým obsahem regulačnímu plánu
nebo územnímu rozhodnu5.
BC – Čistě obytného území
Slouží pro trvalé bydlení.
Přípustné funkční využi[:
-Rodinné domy.
-Odstavná stání a garáže sloužící potřebě funkčního využi5.
-Nezbytné plochy technického vybavení.
-Příslušné komunikace pěší, cyklisVcké, pro motorová vozidla a hromadnou dopravu.
-Zeleň liniová a plošná.
Podmínečné funkční využi[:
– Drobné doplňkové stavby nerušící okolí.
-Jednotlivé stávající objekty individuální rekreace.
-Obchodní zařízení s maximální zastavěnou plochou do 60 m2, veřejné stravování a nerušící služby a
drobné nebo jednoduché provozovny – za podmínky parkování na vlastním pozemku.
Plocha V 10 – nově vymezená návrhová plocha čistě obytného území BC 2 v lokalitě Z5-2 v k.ú. ŠVřín.
Jedná se o vymezení zastavitelné plochy malého rozsahu (602 m2). Záměrem je stavba hospodářského
stavení, která je nutnou součás5 stávajícího objektu na sousední ploše BC 1 a rozvíjejícího se
hospodářství na přilehlých pozemcích. Pozemek je již oplocen a využíván jako soukromá zahrada vč.
doplňkových zahradních staveb, proto není možné pozemky zemědělsky obhospodařovat.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 33
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
obr. č. 6: Orientační zákres plochy Z5-2 v leteckém snímku (zdroj mapového podkladu: www.mapy.cz)
Plocha navazuje na stávající zastavitelné území. Změna využi5 plochy představuje zábor ZPF o
rozloze celkem 0,06 ha. Jedná se o půdy IV . třídy ochrany, tedy půdy podprůměrné produkční schopnosV,
které je vhodné využít pro nezemědělské účely. Nebude narušena organizace zemědělských pozemků.
Zábor ZPF lze pro bydlení akceptovat. Z hlediska ochrany krajinného rázu daná plocha nenarušuje sídelní
strukturu sídla a nebude mít na krajinný ráz významnější vliv, respektuje zásady ochrany krajinného rázu.
Zásobování pitnou vodou bude řešeno napojením na vodovod, odkanalizování bude řešeno
napojením na oddílnou kanalizaci s vyústěním na stávající ČOV . Z hlediska ochrany ovzduší lze s ohledem
na navrhované využi5 vyloučit významné vlivy, je umožněno napojení na plynovod.
Jiné významné vlivy na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví lze vyloučit.
VyužiG této plochy dle navrženého přípustného a podmíněného využiG je možné při respektování
navržených regulaOvů pro výstavbu.
SJ – Smíšené území jádra obce
Slouží pro bydlení, služby a nerušící živnostenskou a zemědělskou výrobu.
Přípustné funkční využi[:
-Rodinné domy s doplňkovými stavbami.
-Hospodářská zařízení zemědělského a lesního hospodářství a k nim příslušné obytné budovy, jejich
dostavbami a přístavbami nebo novostavbami nesmí dojít k neúměrnému využi5 pozemku a nesmí
dojít k narušení charakteru a struktury zástavby včetně výškové hladiny okolní zástavby, obytné
budovy mohou mít prostory přízemí využity pro občanské vybavení dle § 6 odst. 2 vyhl. č.
501/2006 Sb.,
-Ostatní obytné budovy stávající a nové, u kterých nesmí dojít dostavbami a přístavbami k
nadměrnému zvýšení využi5 pozemku a nesmí těmito úpravami dojít k narušení charakteru a
struktury zástavby včetně výškové hladiny okolní zástavby, obytné budovy mohou mít prostory
přízemí využity pro občanské vybavení dle § 6 odst. 2 vyhl. č. 501/2006 Sb.,
-Jednotlivé stávající objekty individuální rekreace.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 34
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
-Provozy pro zpracování a sběr zemědělských a lesních produktů.
-Obchodní zařízení s maximální zastavěnou plochou do 400 m2, veřejné stravování a ubytování s
maximálně 20-V lůžky.
-Řemeslnické dílny pro potřeby obyvatel území, které mohou tvořit až 50 % prostor rodinných
domů, využívat i celého přízemí obytných budov nebo mohou být samostatnými stavbami, ale
nesmí dojít k nadměrnému využi5 pozemku. Zároveň nesmí dojít k narušení charakteru a struktury
zástavby včetně výškové hladiny okolní zástavby.
-Jiné nerušící služby a zařízení drobné výroby.
-Nezbytné plochy technického vybavení.
-Příslušné komunikace pěší, cyklisVcké pro motorová vozidla a hromadnou dopravu.
-Zeleň liniová a plošná.
-Výstavba veřejných hřišť pro potřeby obyvatel.
Nepřípustné funkční využi[:
-Nepřípustné jsou jakékoli stavby, činnosV nebo využi5 pozemků, které mají negaVvní účinky na
životní prostředí překročením limitů stanovených v platných předpisech a normách.
-Nepřípustné je zhoršení hygienických podmínek okolních pozemků stavbou, zařízením nebo
provozem na jednom pozemku, jakékoliv negaVvní vlivy na životní nebo obytné prostředí nesmí
přesáhnout hranici využívaného pozemku.
-Nepřípustné jsou nové stavby nebo využi5 stávajících staveb a ploch pro průmysl a skladování (dle
§ 11 vyhl. č. 501/2006 Sb.)
Plocha L21 – nově vymezená návrhová plocha smíšeného jádra obce SJ2 v lokalitě Z5-15 v k.ú. Ládví.
Jedná se o vymezení zastavitelné plochy malého rozsahu (378 m2) pro umístění max. 1 RD. Plocha na
jižním okraji navazuje na pozemek, který je k zástavbě již určen, ale dispozičně není vhodný pro stavbu
z důvodu nestálosV podloží v přední čásV pozemku, jelikož se jedná o navážku. Proto dochází k tomuto
nepatrnému rozšíření zastavitelného území, aby bylo možné pozemek vůbec ke stavbě RD využít.
!
obr. č. 7: Orientační zákres plochy Z5-15 v leteckém snímku (zdroj mapového podkladu: www.mapy.cz)
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 35
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
Plocha navazuje na zastavěné a zastavitelné území obce. Změna využi5 plochy nepředstavuje
zábor ZPF.
Plocha se nachází v PP Velkopopovicko, z hlediska ochrany krajinného rázu daná plocha
nenarušuje sídelní strukturu sídla a nebude mít na krajinný ráz významnější vliv, respektuje zásady
ochrany krajinného rázu. Nezasahuje významně do zachovalých plužin na souvisejícím lučním porostu.
Respektuje také ochranné podmínky tohoto přírodního parku.
Zásobování pitnou vodou bude řešeno napojením na vodovod, odkanalizování bude řešeno
napojením na oddílnou kanalizaci s vyústěním na stávající ČOV . Z hlediska ochrany ovzduší lze s ohledem
na navrhované využi5 vyloučit významné vlivy, je umožněno napojení na plynovod.
S ohledem na velikost a umístění plochy lze jiné významné vlivy na jednotlivé složky životního
prostředí a veřejné zdraví vyloučit.
VyužiG této plochy dle navrženého přípustného a podmíněného využiG je možné při respektování
navržených regulaOvů pro výstavbu.
PV – Území průmyslové výroby
Slouží převážně pro umisťování zařízení výroby, mimo provozu hutních, slévárenských, chemické výroby a
těžby rudných a nerudných surovin a zařízení služeb. Maximální kapacita těchto zařízení je dána 5m, že
nezvýší znečištění životního prostředí obce nad stávající hodnoty, pokud právní předpis nestanoví
hodnoty nižší.
Přípustné funkční využi[:
-Zařízení výroby, mimo výše zmíněné, a služeb, sklady, skladovací plochy a veřejné provozy.
-Čerpací stanice pohonných hmot.
-Odstavná stání a garáže.
-Nezbytné plochy technického vybavení.
-Příslušné komunikace pěší, cyklisVcké, pro motorová vozidla a hromadnou dopravu.
-Zeleň liniová a plošná.
-Stavební dvory a zařízení pro údržbu sí5 a komunikací.
Podmínečné funkční využi[:
-Byty služební a majitelů zařízení.
-Kostely a modlitebny, zařízení kulturní, sociální, zdravotní, sportovní a školské pro obsluhu území.
-Veřejné stravování pro obsluhu území.
Plocha L22 – nově vymezená návrhová plocha průmyslové výroby PV2 v lokalitě Z5-16 v k.ú. Ládví. Toto
území nelze zemědělsky obhospodařovat (ani se nejedná o zem. půdu) – pozemek je vetknutý mezi
zastavěné území a silnici. Území je navíc již intenzivně využívané pro průmyslové akVvity, stojí zde několik
staveb a pozemek je oplocen a převážně využíván jako manipulační a skladovací plocha. Pro vymezení
zastavitelné plochy nahrává i fakt, že historické využi5 tohoto pozemku bylo k účelu skladování dřeva a
stavebního materiálu. Toto využi5 je zakotveno již v dokumentaci Pozemkového fondu jakožto
předchozího vlastníka pozemku. Pozemek byl využíván jako deponovací stanice již od 50. let, kdy spadal
pod státní podnik Správa silnic. Změnou ÚP je navržena maximální zastavitelnou 30 % a zachování pruhu
zeleně podél komunikace.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 36
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
obr. č. 8: Orientační zákres plochy Z5-16 v leteckém snímku (zdroj mapového podkladu: www.mapy.cz)
Plocha navazuje na stávající zastavěné území obce, nachází se zde v současnosV oplocený areál s
deponií stavebních materiálů a železného šrotu. Částečně je plocha již zpevněná a částečně zarostlá
náletovými dřevinami. Z hlediska ochrany krajinného rázu je plocha sevřená mezi stávající zástavbu a
komunikaci II. třídy, nachází se v sousedství hranice PP Velkopopovicko. Z hlediska ochrany krajinného
rázu nelze předpokládat významné negaVvní ovlivnění krajiny.
Navrhovaná změna využi5 nepředstavuje zábor ZPF. V blízkosV se nachází obytná zástavba. Z
hlediska ochrany hygieny prostředí obyvatelstva je vhodné využi5 plochy podmínit umístěním pouze
nerušící výroby či skladování s malou vyvolanou dopravní zátěží a za podmínky plnění hygienických limitů
pro hluk u nejbližšího chráněného prostoru staveb. Z hlediska ochrany ovzduší je vhodné prověřit s
ohledem na blízkost bytové zástavby v případě umístění vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší
splnění imisních limitů pro sledované škodliviny v ovzduší.
Zásobování pitnou vodou bude řešeno napojením na vodovod, odkanalizování bude řešeno
napojením na oddílnou kanalizaci s vyústěním na stávající ČOV .
S ohledem na velikost a umístění plochy lze jiné významné vlivy na jednotlivé složky životního
prostředí vyloučit.
VyužiG této plochy dle navrženého přípustného a podmíněného využiG je možné při respektování
navržených regulaOvů pro výstavbu s podmínkou zajištění plnění hygienických limitů pro hluk u
nejbližšího chráněného prostoru staveb a při umístění vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší také
splnění imisních limitů pro sledované škodliviny v ovzduší. S ohledem na blízkost stávajícího
zastavěného území je vhodné podmínit využiG plochy pouze pro nerušící typ výroby či skladování s
nízkou vyvolanou dopravní zátěží. Bude zachován regulaOv max. 30 % zastavitelnosO a ponechání
pruhu zeleně podél komunikace II. třídy.
DPP – Plochy pro dopravu a veřejná prostranství
Veřejná prostranství:
-Chodníky, cesty pro pěší a cyklostezky v zastavěném a zastavitelné území.
-Veřejná zeleň, malé vodní plochy, pomníky, parter .
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 37
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
-Technická infrastruktura.
Plocha K56 – nově vymezená návrhová plocha pro veřejné prostranství DPP2 v lokalitě Z5-24 v k.ú.
Těp5n. Na pozemku se plánuje vybudování parkoviště před základní školou, které zde chybí a zvýší
bezpečnost dě5, chodců a řidičů.
obr. č. 9: Orientační zákres plochy Z5-24 v leteckém snímku (zdroj mapového podkladu: www.mapy.cz)
Plocha se nachází v zastavěném území obce na břehu Dvorského rybníka, který je svažitý a v
současné době je porostlý vzrostlými dřevinami. Navrhované využi5 plochy přestavuje zábor pozemků
určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) o rozloze 0,3 ha). Jedná se o porost dřevin mimo souvislý lesní
porost na břehu rybníka. Z hlediska ochrany funkcí lesa lze tento zábor pro zajištění potřebného
veřejného prostranství akceptovat.
Navrhovanou změnou využi5 nebude významněji dotčen krajinný ráz, plocha se nachází v
zastavěném území obce. S ohledem na zachování zeleně v zastavěném území je vhodné minimalizovat
kácení dřevin přímo na břehu rybníka. V tomto případě se však již jedná o podrobnost, kterou bude řešit
až územní rozhodování.Dle mapování biotopů (AOPK ČR) zde není vymezen žádný cenný přírodní biotop.
Plocha zasahuje do ÚSES – do lokálního biokoridoru LBK 8, jeho zúžením nebude narušena významně
jeho funkčnost, ale musí být zachován částečně břehový porost u rybníka.
S ohledem na velikost a umístění plochy nelze předpokládat významnější negaVvní ovlivnění
žádné další ze složek životního prostředí a zdraví obyvatelstva.
VyužiG této plochy dle navrženého přípustného a podmíněného využiG je možné při respektování
navržených regulaOvů pro výstavbu. Zásah do LBK8 musí zachovat funkčnost tohoto prvku ÚSES. Jsou
dále navržena opatření pro navazující územní rozhodnuG.
BP – Obytné území s přírodními prvky
Slouží pro trvalé bydlení.
Přípustné funkční využi[:
-Rodinné domy s velikými pozemky.
-Odstavná stání s garáže sloužící potřebě funkčního využi5.
-Nezbytné plochy technického vybavení.
-Příslušné komunikace pěší, cyklisVcké, pro motorová vozidla a hromadnou dopravu.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 38
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
-Zeleň liniová a plošná.
Podmínečné funkční využi[:
-Jednotlivé stávající chaty.
-Obchodní zařízení s maximální zastavěnou plochou do 60 m2, veřejné stravování a nerušící služby a
drobné nebo jednoduché provozovny – za podmínky parkování na vlastním pozemku.
Funkční využi5 na těchto plochách musí ve zvýšené míře respektovat přírodní a krajinné prostředí.
Veškeré stavby a to i vedlejší a drobné musí být schváleny orgány ochrany přírody a krajiny.
Plocha K57 – nově vymezená návrhová plocha bytová s přírodními prvky BP2 v lokalitě Z5-26 v k.ú.
Těp5n. Jde o vymezení zastavitelné plochy (4 072 m2) pro 1 RD, která vyplňuje proluku mezi stávající
zástavbou a komunikací – pozemek není možné kvůli této poloze zemědělsky obhospodařovat. Dále je
uvedeno podrobné zdůvodnění žadatele: Stávající grafická část ÚPO ve svém měřítku neodpovídá
skutečným rozměrům výše uvedených parcel. Tím opVcky dochází ke klamu, že parcely nelze z důvodu
ochranných pásem inženýrských sí5 stavebně využít. Stávající ÚPO v této oblasV vycházel ze zakreslení
vysokotlaku plynu „ostrou tužkou“ bez geodeVckého zaměření. Při výstavbě v sousední lokalitě došlo k
přesnému zaměření a 5m i ke zjištění, že na výše uvedených pozemcích lze při dobré vůli realizovat
rozumnou výstavbu rodinných domků. Přeřazením pozemku na pozemek stavební dojde ke sjednocení
charakteru lokality, celá oblast by byla řádně udržovaná a zvýšilo by se i využi5 nově budovaných
inženýrských sí5. Na hranici pozemku je vybudována el. přípojka. Na sousední lokalitě jsou postaveny 3
rodinné domy. Podél celé jižní hranice pozemku vede obecní cesta. Z druhé strany pozemku vede též
cesta. Pozemek má tvar trojúhelníku, jehož východní vrchol je ve vzdálenosV cca 10 m od pozemní
komunikace na Kostelec. Do pozemku zasahují ochranná pásma VTL plynu a el. rozvodu 22kV . I po
vyloučení těchto pásem ze stavebního pozemku zůstává k výstavbě cca 2 500 m2. Ochranná pásma lze
využít jako plochy zahrad k rodinným domům. Pozemek nelze využít ani jinak hospodářsky, neboť je
pravidelně ničen černou zvěří a půda na ně je díky svému podloží silně kamenitá. Ornice je v mocnosV
max. 20 cm a pod ní je hned písek. K využi5 jako pastvina pozemek používán nebude, neboť pastvin je v
okolí spousta.
obr. č. 10: Orientační zákres plochy Z5-26 v leteckém snímku (zdroj mapového podkladu: www.mapy.cz)
Plocha navazuje na zastavěné území obce. Představuje zábor ZPF o rozloze 0,3485 ha půd II. třídy
ochrany. Půdy II. třídy ochrany patří mezi nejhodnotnější zemědělské půdy s vysokou produkční
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 39
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
schopnos5. Podle zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších
předpisů, je možné zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný
zájem výrazně převyšuje nad veřejným zájmem ochrany ZPF. Zde se jedná o výstavbu rodinného domu,
takže se nejedná o veřejný zájem. Plocha se však nachází prakVcky v zastavěné čásV obce, její
zemědělské využi5 je velmi omezené, větší část zůstane po využi5 plochy pro stavbu RD v ZPF ve formě
zahrady, takže vlastní zábor a skrývka kulturních vrstev půdy budou minimalizovány. S ohledem na
umístění a velikost plochy lze zábor ZPF pro umístění 1 RD akceptovat.
Z hlediska ochrany krajinného rázu navazuje plocha na stávající zastavěné území se stejným
způsobem využi5. Stavby zde umístěné jsou regulovány stejně jako stávající nová zástavba. Z hlediska
přírodního hodnot je plocha vymezena na zemědělsky využívaných pozemcích bez významnější přírodní
hodnoty. Navrhovaným využi5m nedojde k zániku žádného ojedinělého vzácného biotopu. Nebude
ovlivněna migrační prostupnost území (plocha je mimo migračně významné území).
Zásobování pitnou vodou bude řešeno napojením na vodovod, odkanalizování bude řešeno
napojením na oddílnou kanalizaci s vyústěním na stávající ČOV . Z hlediska ochrany ovzduší lze s ohledem
na navrhované využi5 vyloučit významné vlivy, je umožněno napojení na plynovod.
S ohledem na navrhované umístění a využi5 plochy nelze pak předpokládat významné vlivy na
hlukovou situaci lokality, zdraví obyvatelstva, klima, kulturní dědictví a hmotné statky.
VyužiG této plochy dle navrženého přípustného a podmíněného využiG je možné při respektování
navržených regulaOvů pro výstavbu 1 RD.
VV – Plochy veřejného vybavení
Přípustné funkční využi[:
-Stavby veřejné správy, pošt, požární ochrany.
-Školství.
-Kultury, zejména muzeí a galerií.
-Zdravotnictví a sociální péče.
-BezpečnosV a ochrany.
-Dopravní plochy a plochy parkování, jejich počet bude určen v souladu s platnou legislaVvou v
zastavěném a zastavitelném území, tyto plochy nesmí překročit v součtu 10 % celkové plochy
každé lokality.
-Veřejná zeleň a parky, veřejná prostranství.
Plocha K58 – nově vymezená návrhová plocha pro veřejnou vybavenost VV2 v lokalitě Z5-27 v k.ú. Těp5n.
Nová zastavitelná plocha (1 357 m2) s určením pouze pro dočasnou stavbu lesní mateřské školky a její
zázemí. Uvedený pozemek je od roku 2012 užíván pro zázemí lesní mateřské školky, která je dnes
maringotkou, což není opVmální řešení. Změna ÚP umožní realizovat stavbu, která bude vhodněji
odpovídat potřebám této školské akVvity a zároveň je v regulaVvu jasně stanoveno, že zde není přípustné
bydlení.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 40
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
obr. č. 11: Orientační zákres plochy Z5-27 v leteckém snímku (zdroj mapového podkladu: www.mapy.cz)
Plocha navazuje na zastavěné území obce s odlišným způsobem využi5 (rekreace). Představuje
zábor ZPF o rozloze 0,14 ha půd IV . a V . třídy ochrany – tedy půd podprůměrné produkční schopnosV,
které lze z hlediska ochrany ZPF využít pro nezemědělské účely. Zábor ZPF je akceptovatelný.
Z hlediska ochrany krajinného rázu navazuje plocha na stávající zastavěné území s vizuálně
podobným způsobem využi5 a navrhované využi5 pro lesní školku nemůže mít významně negaVvní vliv
na krajinu. Z hlediska přírodního hodnot je plocha vymezena na zemědělsky využívaných pozemcích bez
významnější přírodní hodnoty. Navrhovaným využi5m nedojde k zániku žádného ojedinělého vzácného
biotopu. Nebude ovlivněna migrační prostupnost území (plocha je mimo migračně významné území).
S ohledem na navrhované umístění a využi5 plochy nelze pak předpokládat významné vlivy na
vodu, ovzduší, hlukovou situaci lokality, zdraví obyvatelstva, klima, kulturní dědictví a hmotné statky.
Plocha je v současnosV již jako lesní školka provozována.
VyužiG této plochy dle navrženého přípustného a podmíněného využiG je možné při respektování
navržených regulaOvů pro výstavbu.
SP – Sportovní plochy
Slouží převážně pro umisťování zařízení sportovní nad rozsah možný v jiných funkčních plochách s
výjimkou golfového hřiště.
Přípustné funkční využi[:
-Volné sportovní plochy.
-Krytá sportovní zařízení.
-Pomocné provozy sportovních ploch v zastavitelných plochách, ve stávajícím zastavěném území se
nepovolují.
-Nezbytné plochy technického vybavení.
-Příslušné komunikace pěší, cyklisVcké, pro motorová vozidla a hromadnou dopravu.
-Zeleň liniová a plošná.
Podmínečné funkční využi[:
-Byty služební a majitelů zařízení.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 41
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
-Hromadné ubytování.
-Veřejné stravování pro obsluhu území.
-AdministraVva sloužící pouze správě příslušné sportovní plochy v zastavěném území.
-Ubytovací zařízení do 20-V lůžek v zastavěném území.
-Využi5 ploch pro akVvity s vysokou hlukovou zátěží (např . motorisVcký sport) je možné pouze na
základě posouzení hlukovou studií a splnění limitů dle platných předpisů v zastavěném území a
vždy však zároveň se souhlasem obce.
Podmínka: Byty, hromadné ubytování a administraVva nesmí přesáhnout 15 % celkové plochy každé
lokality pro sportovní plochy.
Plocha S2 – nově vymezená návrhová sportovní plocha, zastavitelná plocha S2 a návrhové plochy
rekreační louky LO4 v lokalitě Z5-28 v k.ú. Těp5n. V této lokalitě se uvažuje o realizaci rekreační louky
s přírodním sportovištěm. Tento záměr zvýší rekreační potenciál území a vhodně doplní volnočasové
akVvity v obci. Pro související zamýšlenou stavbu zahradního domu správce a klubovnu je vymezena
zastavitelná plocha S2 v minimální rozsahu (160 m2).
obr. č. 12: Orientační zákres plochy Z5-28 v leteckém snímku (zdroj mapového podkladu: www.mapy.cz)
Plocha navazuje na zastavěné území obce s odlišným způsobem využi5 (bydlení). Představuje
zábor ZPF o rozloze 0,016 ha půd IV . třídy ochrany – tedy půd podprůměrné produkční schopnosV, které
lze z hlediska ochrany ZPF využít pro nezemědělské účely. Zábor ZPF je akceptovatelný. Jedná se o
vyčíslení záboru pro zastavěnou plochu, je zde navržená pobytová louka, takže lze předpokládat i
souběžné zemědělské využívání pozemků ZPF – tj. kosení lučních porostů bez nároků na skrývku půdy.
Zábor ZPF by měl být větší – lze zajisVt aby zde zůstaly louky? Na petang je to opravdu veliké….bez
oplocení????
Území tvoří mozaika orné půdy, lučních porostů a náletových dřevin. Z hlediska ochrany
krajinného rázu navazuje plocha na stávající zastavěné území s vizuálně nerušícím způsobem využi5 a
navrhované využi5 pro rekreační louku s minimální zástavbou do 160 m2 pro objekt správce nemůže mít
významně negaVvní vliv na krajinu. Z hlediska přírodního hodnot je plocha vymezena na zemědělsky
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 42
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
využívaných pozemcích bez významnější přírodní hodnoty. Navrhovaným využi5m nedojde k zániku
žádného ojedinělého vzácného biotopu. Nebude ovlivněna migrační prostupnost území (plocha je mimo
migračně významné území).
S ohledem na navrhované umístění a využi5 plochy nelze pak předpokládat významné vlivy na
vodu, ovzduší, hlukovou situaci lokality, zdraví obyvatelstva, klima, kulturní dědictví a hmotné statky.
VyužiG této plochy dle navrženého přípustného a podmíněného využiG je možné při respektování
navržených regulaOvů pro výstavbu a umožnění zemědělského využívání půdy na rekreační louce a
přírodním sportovišO bez skrývky kulturních vrstev půdy (mimo povolenou zástavbu 160 m2).
Plochy přestavby
Plocha přestavby P2 – vymezení návrhové plochy rekreace a bydlení BR2 a plochy pro dopravu DPP2
místo původní stávající plochy individuální rekreace IR1 v lokalitě Z5-11, k.ú. Ládví. Jedná se o vymezení
plochy přestavby (3 291 m2) z rekreace individuální na smíšené území, které připouš5 i stavby RD, o které
je zde zájem. Tato plocha je nastavena na 2 RD. Tato úprava přispěje ke zvýšení počtu trvalých obyvatel
v obci, zároveň je s 5m však nutné řešit zajištění dopravního přístupu dostatečných parametrů pro trvalé
bydlení – proto je podél úzké stávající komunikace vymezen pruh pro její rozšíření tak, aby měla celkovou
šířku min. 8 metrů.
PlochaPříroda/
Krajina Půda Ovzduší Voda Hornin.
prostředí
Obyvat./
hm. majetek
a kultura
Střety s limity ŽP
V10
(Z5-2) 0/0 -1 0 0 0 +1/0 Zábor ZPF (IV . třída ochrany)
L21
(Z5-15) 0/-1 0 0 0 0 +1/0 PP Velkopopovicko,
L22
(Z5-16) 0/0 0 -1 0 0 -1/0
K56
(Z5-24) -1/0 -1 0 0 0 +1/0 ÚSES – LBK, břeh Dvorského rybníka, zábor
PUPFL
K57
(Z5-26) 0/0 -2 0 0 0 +1/0 zábor ZPF (II. třídy ochrany),
K58
(Z5-27) 0/0 -1 0 0 0 +1/0 zábor ZPF (IV ., V . třídy ochrany)
S2
(Z5-28) 0/0 -1 0 0 0 +1/0 zábor ZPF (IV . třída ochrany)
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 43
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
obr. č. 13: Orientační zákres plochy Z5-11 v leteckém snímku (zdroj mapového podkladu: www.mapy.cz)
Plocha přestavby je v zastavěném území obce a navazuje na zastavěné plochy se stejným
způsobem využi5, tedy pro rekreaci a bydlení. Nepředstavuje zábor ZPF. Napojení na infrastrukturu
zůstane stávající, může dojít k navýšení odběru vody a navýšení odpadních vod, ale s ohledem na
umístění pouze 2 RD nebude toto navýšení významné. Plocha je v PP Velkopopovicko, z hlediska ochrany
přírodních hodnot a krajinného rázu lze vyloučit významné vlivy, změna z individuální rekreace na plochy
rekreace a bydlení není z tohoto pohledu zásadní.
S ohledem na navrhované umístění a využi5 plochy přestavby nelze pak předpokládat významné
vlivy na vodu, ovzduší, hlukovou situaci lokality, zdraví obyvatelstva, klima, kulturní dědictví a hmotné
statky.
VyužiG této plochy dle navrženého přípustného a podmíněného využiG je možné při respektování
navržených regulaOvů pro výstavbu.
Plocha přestavby P3 – vymezení návrhové plochy rekreace a bydlení BR2 a plochy pro dopravu DPP2
místo původní stávající plochy individuální rekreace IR1 v lokalitě Z5-13, k.ú. Ládví. Jedná se o vymezení
plochy přestavby (4 394 m2) z rekreace individuální na smíšené území, které připouš5 i stavby RD, o
které je zde zájem. Tato plocha je nastavena na max. 3 RD. Tato úprava přispěje ke zvýšení počtu trvalých
obyvatel v obci, zároveň je s 5m však nutné řešit zajištění dopravního přístupu dostatečných parametrů
pro trvalé bydlení – proto je podél úzké stávající komunikace vymezen pruh pro její rozšíření tak, aby
měla celkovou šířku min. 8 metrů.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 44
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
obr. č. 14: Orientační zákres plochy Z5-13 v leteckém snímku (zdroj mapového podkladu: www.mapy.cz)
Plocha přestavby je v zastavěném území obce a navazuje na zastavěné plochy s obdobným
způsobem využi5 – čistě obytné území. Nepředstavuje zábor ZPF. Napojení na infrastrukturu zůstane
stávající, může dojít k navýšení odběru vody a navýšení odpadních vod, ale s ohledem na umístění pouze
3 RD nebude toto navýšení významné. Plocha je v PP Velkopopovicko, z hlediska ochrany přírodních
hodnot a krajinného rázu lze vyloučit významné vlivy, změna z individuální rekreace na plochy rekreace a
bydlení není z tohoto pohledu zásadní.
S ohledem na navrhované umístění a využi5 plochy přestavby nelze pak předpokládat významné
vlivy na vodu, ovzduší, hlukovou situaci lokality, zdraví obyvatelstva, klima, kulturní dědictví a hmotné
statky.
VyužiG této plochy dle navrženého přípustného a podmíněného využiG je možné při respektování
navržených regulaOvů pro výstavbu.
Plocha přestavby P4 – vymezení návrhové plochy čistě obytného území BC2 místo původní stávající
plochy individuální rekreace IR1 v lokalitě Z5-23, k.ú. Ládví. Jedná se o vymezení plochy přestavby (706
m2) z rekreace individuální na čistě obytné území, které se zde už fakVcky existuje.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 45
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
obr. č. 15: Orientační zákres plochy Z5-23 v leteckém snímku (zdroj mapového podkladu: www.mapy.cz)
Plocha přestavby je v zastavěném území obce a navazuje na zastavěné plochy se stejným způsobem
využi5 – čistě obytné území. Nepředstavuje zábor ZPF. Napojení na infrastrukturu zůstane stávající. Z
hlediska ochrany přírodních hodnot a krajinného rázu lze vyloučit významné vlivy, změna z individuální
rekreace na bydlení není z tohoto pohledu zásadní.
S ohledem na navrhované umístění a využi5 plochy přestavby nelze pak předpokládat významné
vlivy na vodu, ovzduší, hlukovou situaci lokality, zdraví obyvatelstva, klima, kulturní dědictví a hmotné
statky.
VyužiG této plochy dle navrženého přípustného a podmíněného využiG je možné při respektování
navržených regulaOvů pro výstavbu.
Plocha přestavby P5 – vymezení návrhové plochy smíšeného jádra obce SJ2 místo původní stávající
plochy čistě obytného území BC1 v lokalitě Z5-36, k.ú. Těp5n. Je zde zamýšlena drobná podnikatelská
činnost, pro kterou se spíše hodí funkce smíšeného jádra obce, která kombinuje bydlení se službami a
drobným podnikáním.
obr. č. 16: Orientační zákres plochy Z5-36 v leteckém snímku (zdroj mapového podkladu: www.mapy.cz)
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 46
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
Plocha přestavby je v zastavěném území obce a navazuje na zastavěné plochy se stejným způsobem
využi5 – plochy smíšeného jádra obce. Nepředstavuje zábor ZPF. Napojení na infrastrukturu zůstane
stávající. Z hlediska ochrany přírodních hodnot a krajinného rázu lze vyloučit významné vlivy, změna z
individuální rekreace na bydlení není z tohoto pohledu zásadní.
S ohledem na navrhované umístění a využi5 plochy přestavby nelze pak předpokládat významné
vlivy na vodu, ovzduší, hlukovou situaci lokality, zdraví obyvatelstva, klima, kulturní dědictví a hmotné
statky.
VyužiG této plochy dle navrženého přípustného a podmíněného využiG je možné při respektování
navržených regulaOvů pro výstavbu.
Plochy změn v krajině
Plocha změny v krajině ZK1 – vymezení návrhové plochy louky LO2 místo původní stávající plochy lesa
LE1 v lokalitě Z5-1 v k.ú. ŠVřín.
T
obr. č. 17: Orientační zákres plochy Z5-1 v leteckém snímku (zdroj mapového podkladu: www.mapy.cz)
Navrhovaná změna využi5 v krajině z původního záměru zalesnění na stávající využívání lučního porostu
nemůže mít žádný významný vliv na jednotlivé složky životního prostředí ani zdraví obyvatelstva. Krajina
je v této čásV zalesněna přiměřené a ponechání zemědělského využívání je zde vhodné.
PlochaPříroda/
Krajina Půda Ovzduší Voda Hornin.
prostředí
Obyvat./
hm. majetek
a kultura
Střety s limity ŽP
P2
(Z5-11) 0/-1 0 0 0 0 +1/0 PP Velkopopovicko
P3
(Z5-13) 0/-1 0 0 0 0 +1/0 PP Velkopopovicko
P4
(Z5-23) 0/0 0 0 0 0 +1/0
P5
(Z5-36) 0/0 0 0 0 0 0/0
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 47
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
Změna využiG této plochy dle navrženého přípustného a podmíněného využiG je možné při
respektování navržených regulaOvů pro výstavbu.
Plocha změny v krajině ZK2 – vymezení návrhové plochy pro dopravu DPP2 místo původní stávající
plochy orné půdy OP1 v lokalitě Z5-5 v k.ú. ŠVřín. Jde o napravení chyby vymezení v platném ÚPO, kde
byl opomenut návrh této komunikace, pro kterou byl vyčleněn pozemek a má sloužit jako přístupová
komunikace k ČOV a zároveň jako propojení celé obytné lokality (ulice Na Stráni).
obr. č. 18: Orientační zákres plochy Z5-5 v leteckém snímku (zdroj mapového podkladu: www.mapy.cz)
Navrhovaná změna využi5 v krajině nemůže mít žádný významný vliv na jednotlivé složky životního
prostředí ani zdraví obyvatelstva. Cesta zde již existuje a je k dopravě využívána. Přístupovou komunikaci
k ČOV lze považovat za veřejný zájem. Mírně bude narušena organizace zemědělských pozemků ale bez
omezení jejich náležitého obhospodařování.
Změna využiG této plochy dle navrženého přípustného a podmíněného využiG je možné při
respektování navržených regulaOvů pro výstavbu.
Plocha změny v krajině ZK4 – vymezení návrhové plochy louky pro chov koní LO3 v lokalitě Z5-14 v k.ú.
Ládví. Pozemek je již pro chov koní využíván, vymezení plochy LO 3 umožní zřídit nutné doplňkové stavby,
které s chovem koní souvisejí (stáje, jízdárna). Pro plochu LO3 jsou zároveň doplněny podmínky
prostorového uspořádání, které budou regulovat rozsah staveb.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 48
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
obr. č. 19: Orientační zákres plochy Z5-14 v leteckém snímku (zdroj mapového podkladu: www.mapy.cz)
Plocha změny využi5 v krajině je v současnosV využívána pro pastvu a pobyt koní, regulace pro stavbu
stáje……..kde je navržena? Plochy se nachází v PP Velkopopovicko, navrhovaná změna využi5 není v
rozporu s podmínkami ochrany tohoto území, a to jak přírodních hodnot tak hodnot krajinného rázu.
Významné vlivy na další složky životního prostředí a zdraví obyvatelstva lze vyloučit.
Změna využiG této plochy dle navrženého přípustného a podmíněného využiG je možné při
respektování navržených regulaOvů pro výstavbu.
Plocha změny v krajině ZK5 – vymezení návrhové plochy louky pro chov koní LO3 v lokalitě Z5-22 v k.ú.
Ládví. Je zde evidován záměr chovu koní, které do místní krajiny vhodně zapadne. Vymezení plochy LO 3
umožní zřídit nutné doplňkové stavby, které s chovem koní souvisejí (stáje, jízdárna). Pro plochu LO 3
jsou zároveň doplněny podmínky prostorového uspořádání, které budou regulovat rozsah staveb.
obr. č. 20: Orientační zákres plochy Z5-22 v leteckém snímku (zdroj mapového podkladu: www.mapy.cz)
Plocha změny využi5 v krajině pro chov koní odpovídá prakVcky stávajícímu využívání této plochy, kde
jsou již stáje a další stavby související s chovem koní umístěny. Navrhovaná změna za podmínek dodržení
regulace rozsahu staveb nebue mít významné vlivy na jednotlivé složky životního prostředí a zdraví
obyvatelstva.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 49
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
Změna využiG této plochy dle navrženého přípustného a podmíněného využiG je možné při
respektování navržených regulaOvů pro výstavbu.
V této fázi tj. schvalování územně plánovací dokumentace (strategické rozhodování) není možné
předjímat konkrétní podobu využi5 rozvojových ploch (není dostatek relevantních informací a nesmyslně
by se zúžila možnost využívání rozvojových ploch dle současného přípustného využi5). Územně plánovací
dokumentace je strategický dokument vymezující možnosV využi5 území a jeho regulace. Neslouží tedy k
umístění staveb, či konkrétní změně využi5 území, k tomu slouží následná povolovací řízení vedena
většinou dle stavebního zákona, kdy je hodnoceno konkrétní projektové řešení. SEA je odborným
podkladem pro vydání rozhodnu5 nebo opatření podle zvláštních právních předpisů. Samotné realizaci
konkrétního záměru na rozvojových plochách musí předcházet v některých případech vyhodnocení vlivů
záměru na životní prostředí a zdraví lidu v procesu EIA podle zákona č. 100/2001 Sb. a vyloučení
významných negaVvních vlivů na životní prostředí a zdraví lidu. Pokud to u některého z konkrétních
záměrů umisťovaném na rozvojových plochách nebude možné vyloučit, pak jej nebude možné realizovat.
Vyhodnocení přeshraničních vlivů:
Návrh Změny č. 5 ÚP Kamenice nenavrhuje takové rozvojové plochy a jejich využi5, které by mohly mít
přeshraniční vliv.
Vyhodnocení kumula]vních a synergických vlivů:
Při vyhodnocení sekundárních, kumulaVvních a synergických vlivů bylo úměrně velikosV
řešeného území použito Metodické doporučení pro vyhodnocení vlivů PÚR ČR a ZÚR na životní prostředí
(Věstník 02/2015 MŽP).
Použitá metodika:
Při hodnocení vlivů jednotlivých návrhových ploch byly vyhodnoceny vlivy, které by mohly mít
kumulaVvní či synergické vlivy se stávající zástavbou a s ohledem na řešené území a okolní obce. Byly
využity také informace z ZÚR SK, informačního systému EIA a SEA. To vše bylo vztaženo i k obsahu kapitol
3., 4. a 5. tohoto hodnocení (údaje o stávajícím stavu životního prostředí v řešeném území,
charakterisVky životního prostředí v řešeném území a současné problémy a jevy v území). Pro hodnocení
byla použita stejná hodno5cí stupnice jako pro hodnocení jednotlivých ploch:
+2 potenciálně významný poziVvní vliv
+1 potenciálně poziVvní vliv
PlochaPříroda/
Krajina Půda Ovzduší Voda Hornin.
prostředí
Obyvat./
hm. majetek
a kultura
Střety s limity ŽP
ZK1
(Z5-1) 0/0 0 0 0 0 0/0
ZK2
(Z5-5) 0/0 0 0 0 0 0/0
ZK4
(Z5-14) 0/0 0 0 0 0 +1/0
ZK5
(Z5-22) 0/0 0 0 0 0 0/0
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 50
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
0 zanedbatelný (neutrální) vliv
– 1 potenciálně mírně negaVvní vliv
– 2 potenciální významný negaVvní vliv
Výčet nejvýznamnější případů zjištění sekundárních, kumula]vních a synergických vlivů:
KumulaVvní účinky lze v případě Změny č. 5 ÚP Kamenice předpokládat u záborů ZPF.
Vyhodnoceny byly jednotlivé plochy, ale je nutné se dívat na vliv na půdy z celkového kontextu celého
územního plánu, kdy je nutné umožnit obci přiměřený rozvoj – především pro plochy bydlení, které je
nutné situovat v návaznosV na zastavěné území. Synergické a sekundární účinky lze s ohledem na
navrhované využi5 rozvojových ploch v řešeném území vyloučit.
Dále se mohou projevit kumulaVvní vlivy na zdroje vody a také v souvislosV s větší produkcí
splaškových odpadních vod z domácnos5 na kvalitu povrchových vod.
Iden]fikace dotčených složek ŽP (jevů, charakteris]k) a územní iden]fikace:
Kumulace vlivů záboru zemědělských půd se projeví v celém řešeném území, které má poměrně
průměrný podíl zemědělské půdy. Z hlediska zemědělské výroby dochází k velmi malému záboru půd v
návaznosV na zastavěné území a hlavně v prolukách mezi zastavěnými pozemky. Z tohoto pohledu se
neprojeví zábor významně. Návrh ÚP vyhodnoVl potřebu zastavitelných ploch pro bydlení a navržené
rozvojové plochy odpovídají potřebám obce, nejsou naddimenzované a využívají především proluky a
stávající zastavěné čásV obce. Pro bydlení jsou navrženy především plochy přestavby bez nároků na zábor
ZPF.
Rizika ve zhoršení kvality povrchových vod větší produkcí splaškových odpadních jsou malá.
Nároky na odběr pitné vody pro nově vymezené plochy pro celkem 7 RD ( z nichž část je přestavbou
stávajících objektů rekreace) se nemohou významněji negaVvně projevit.
Celkové zhodnocení, vymezení kompenzačních opatření nebo opatření k eliminaci nebo omezení
těchto vlivů:
Z hlediska ochrany půd nejsou navržena žádná opatření. Převahu záboru zastavitelných ploch
tvoří plochy bydlení, u kterých bude část pozemku bez provedené skrývky půdy převedena do kultury
“zahrada” , která je součás5 ZPF. Z hlediska rozsahu a s ohledem na úměrný rozvoj území lze tyto vlivy na
půdy akceptovat. Efekt bude málo významný a trvalý, opatření nejsou navržena.
Z hlediska kvality povrchových a podzemních vod lze také vyloučit významné ovlivnění z pohledu
možné kumulace a synergie. Žádná opatření nejsou navrhována.
Tab. č. 4: Celkové shrnup kumulace vlivů v návrhu ÚP na jednotlivé složky životního prostředí a zdraví lidu
Příroda Krajina Půda Ovzduší Voda Hornin.
prostředí Hm. majetek
a kultura
Obyvatelstvo
0 0 -1 0 -1 0 0 0
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 51
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
A.7 Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů
podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis
použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení.
Návrhy rozvojových ploch jsou předloženy jako invariantní. Posouzení vlivů návrhu Změny č. 5 ÚP
Kamenice vychází z požadavků na obsah vyhodnocení dle přílohy stavebního zákona č. 183/2006 Sb.,
obecných požadavků na vyhodnocování vlivů na životní prostředí zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování
vlivů na životní prostředí. Dále také vyhodnocení částečně vychází i z Metodiky posuzování vlivů koncepcí
na životní prostředí vydané MŽP , která je však určena obecně pro standardní koncepční materiály a nelze
ji plně převzít pro účely vyhodnocení územních plánů. Odlišnost územního plánování od standardních
koncepcí spočívá především v tom, že zpracování a schvalování územního plánu podléhá legislaVvně
stavebnímu zákonu. Je pracováno s konkrétním využi5m území, pro které jsou územním plánem
navrženy regulaVvy využi5 (i když bez konkrétnější formy využi5 a konkrétního technického řešení) na
rozdíl od koncepcí, které jsou strukturované na obecnější rovině se zadáním cílů a jejích cílem je
stanovení opatření a navržení projektů pro splnění cílů koncepce. Předmětem posouzení jsou tedy v
případě územního plánování koncepce řešení územního plánu vyjádřená v jeho závazné čásV
konkrétními regulaVvy, podmínkami využi5. Dále pak bylo pro hodnocení použito Metodické doporučení
pro vyhodnocení vlivů PÚR ČR a ZÚR na životní prostředí (Věstník 02/2015 MŽP), zvláště pak při
vyhodnocení kumulaVvních a synergických účinků.
Byla provedena prostorová, GIS analýza územních střetů všech návrhových ploch nových i
převzatých. Terénní práce byly provedeny v průběhu května 2019. Posouzení bylo provedeno u
jednotlivých složek životního prostředí, a to u všech ploch a jejich potenciálního působení na jednotlivé
složky životního prostředí a veřejné zdraví a vzhledem k návrhu jejich možného využi5. Byla použita
klasická klasifikace významnosV vlivů (od potenciálně významně negaVvního přes neutrální až po
potenciálně významně poziVvní vliv). Toto hodnocení nemůže posVhnout všechny možné vlivy, protože
bude záviset na konkrétních záměrech, které zde budou realizovány. Jsou tudíž vyhodnoceny odborným
odhadem očekávané vlivy s očekávaným efektem, které vychází především z územních střetů ploch a
jejich přípustného využi5. Byly hodnoceny pouze nově vymezené plochy, plochy přestavby a plochy změn
v krajině. Aktualizace stávajících ploch, kterou Změna č. 5 ÚP Kamenice také hodnocena nebyla, lze zde
vyloučit významné negaVvní vlivy. Územním plánem navržené plochy byly hodnoceny jednotlivě,
tabelárně s přehledem střetů s jednotlivými jevy v území a pak celkovým vyhodnocením pro jednotlivé
složky.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 52
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
A.8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci
všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní
prostředí
V rámci jednotlivých rozvojových ploch je územním plánem stanoveno přípustné, podmíněně
přípustné a nepřípustné využi5 těchto ploch. U konkrétních ploch, které by mohly ovlivnit některou ze
složek životního prostředí či posuzovaného vlivu na obyvatelstvo jsou provedeným vyhodnocením
navržena opatření pro realizaci zástavby či využi5 těchto ploch, která mohou případné vlivy eliminovat či
zmírnit. Tato jsou podrobněji uvedena a odůvodněna u jednotlivých ploch v kapitole 6 a v této kapitole je
uveden jejich celkový přehled. U ploch, kde budou umístěny záměry podléhající posouzení EIA, budou
konkrétní opatření navržená v rámci tohoto procesu.
Na základě provedeného hodnocení vlivů na životní prostředí doporučujeme k vyloučení,
předcházení a snížení negaVvních vlivů ÚP na životní prostředí následující opatření:
Opatření pro jednotlivé rozvojové plochy a plochy přestavby:
Ochrana ZPF
Pro plochu K57 (Z5-26)
-umístění pouze 1 RD
Pro plochu S2 (Z5-28)
– umožnění zemědělského využívání půdy na rekreační louce a přírodním sportovišV bez skrývky kulturních
vrstev půdy (mimo povolenou zástavbu 160 m2).
Ochrana přírody a lesa
Pro plochu K56 (Z5-24)
-zásah do LBK 8 musí zachovat funkčnost tohoto prvku ÚSES
Pro plochy ZK4 a ZK5
– regulace výstavby stájí?????
Ochrana veřejného zdraví (hygiena prostředí)
Pro plochu L22 (Z5-16)
-pro využi5 plochy bude zajištěno plnění hygienických limitů pro hluk u nejbližšího chráněného prostoru
staveb.
-s ohledem na blízkost stávajícího zastavěného území je vhodné podmínit využi5 plochy pouze pro nerušící typ
výroby či skladování s nízkou vyvolanou dopravní zátěží,
-při případném umístění vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší doložit splnění imisních limitů pro
sledované škodliviny v ovzduší.
-bude zachován regulaVv max. 30 % zastavitelnosV a ponechání pruhu zeleně podél komunikace II. třídy.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 53
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
A.9 Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního
prostředí přijatých do územního plánu a jejich zohlednění při výběru řešení.
Výběr cílů ochrany ŽP z konkrétních koncepčních materiálů do návrhu ÚP je obsahem 2. kapitoly:
Zhodnocení vztahu Změny č. 5 ÚP Kamenice k cílům ochrany životního prostředí. Vzhledem k možnému
obsahovému překryvu cílů převzatých z různých dokumentů byla provedena rešerše v rámci jednotlivých
témat ochrany ŽP a na jejím základě jsou formulovány odpovídající cíle.
Cíle ochrany přírody a krajiny obsažené v jednotlivých zásadních materiálech se týkají především:
•zachování biodiverzity – změna ÚP významně neovlivní
•respektování chráněných čás5 přírody – respektováno
•ochranou volné krajiny – rozvojové plochy navazují na zastavěné nebo zastavitelné území
•zvýšení ekologické stability krajiny – respektování ÚSES, zůstane zachována jejich funkčnost
•ochrana půdy – zábor ZPF úměrný přiměřenému rozvoji obce
•ochrana krajinného rázu – návrh změny ÚP respektuje hlavní zásady ochrany krajinného rázu
•omezení dopadů fragmentace krajiny – změna ÚP nenavrhuje významné plochy a koridory, které by
způsobily fragmentaci krajiny
•environmentálně příznivé využívání krajiny – změna ÚP podporuje příznivé využívání krajiny s
rekreačním potenciálem
•ochrana krajinných prvků přírodního charakteru – rozvojové plochy jsou umístěné mimo významné
krajinné prvky
•ochrana životního prostředí před negaVvními účinky živelných událos5 – změna ÚP neřeší, ani
nezhoršuje stávající stav
Cíle v oblas] ochrany vod: těžiště stanovených cílů je ve:
•zlepšování kvality, ochrana povrchových a podzemních vod – změna ÚP neřeší, kvalitu a kvanZtu
povrchových a podzemních vod příliš neovlivní
•zabezpečení kvalitních zdrojů a zásobování pitné vody – návrh změny ÚP neřeší
•zkvalitňování čištění odpadních vod – návrh změny ÚP neřeší
•zlepšování retence krajiny – návrh změny ÚP neřeší
Cíle v oblas] ochrany ovzduší:
•snižování emisí škodlivin do ovzduší – změna ÚP významně neovlivňuje
•ochrana klimatu – návrh změny ÚP neřeší ani nenavrhuje takové využip rozvojových ploch, které byl
mohlo klima významněji ovlivnit,
Cíle v oblas] týkající se obyvatelstva a kvality života
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 54
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
•zamezení nepříznivých projevů lidských činnos5 na kvalitu životního a obytného prostředí – změna ÚP
bude mít málo významný negaZvní vliv na obyvatelstvo, navržená opatření vlivy minimalizují
Celkově lze konstatovat, že hlavní relevantní cíle jsou návrhem ÚP respektovány a jejich plnění je také
zabezpečeno navrženými opatřeními k eliminaci vlivů na životní prostředí.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 55
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
A.10 Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územního plánu na životní prostředí
Podle § 55 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., je pořizovatel územního plánu povinen nejméně
jednou za 4 roky přeložit zastupitelstvu zprávu o uplatňování územního plánu.
Jsou navrženy ukazatele, které je možno získat z dat sbíraných jednotlivými orgány ochrany
životního prostředí, odbornými insVtucemi atd. nebo jsou zjisVtelné z projektové dokumentace
realizovaných záměrů. Byly vybrány jen ty ukazatele, které mohou posVhnout vliv ÚP na řešené území.
Pokud bude na základě sledování těchto indikátorů zjištěno, že ÚP má závažné negaVvní vlivy na životní
prostředí, měla by být pořizovatelem navržena opatření k jejich zmírnění či nápravě.
Návrh indikátorů pro sledování vlivů ÚP na životní prostředí
Č.Oblast ŽP Navržený indikátor pro sledování vlivů koncepce na životní prostředí Data
1.
Ochrana
přírody a
krajiny
1.1. Podíl ploch zeleně v zastavěném území, realizace izolační zeleně
KÚ, ORP , CHKO, AOPK,
MěÚ
1.2. Účinnost navržených opatření k ochraně krajinného rázu a počet
vydaných souhlasů z hlediska ochrany krajinného rázu
1.3. Funkčnost prvků ÚSES
1.4. Počet vydaných výjimek z ochranný podmínek zvláště chráněných
živočichů
2. Ovzduší
2.1. Každoroční vymezení oblas5 se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO)
MŽP , ČHMÚ,
KÚ
2.2. Celkové emise hlavních znečišťujících látek (t/rok)
2.3.
Překračování stanovených imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a
ekosystémů (μg/m3)
3. Půda
4.1. Míra záboru ZPF v 1. a 2. třídě ochrany (ha/rok) KÚ,
ČSÚ, MěÚ4.2. Podíl zastavěných a nezastavěných ploch
4. Odpady 5.1. Produkce odpadů dle jednotlivých skupin odpadu (zejména
komunálního odpadu) (t/rok)
VÚV , (ISOH),
KÚ,
ORP
5. Voda
6.1. Počet obyvatel napojených na veř . kanalizační sítě a ČOV
ČSÚ,
MZe, ČHMÚ, KÚ,
ORP
6.2. Míra znečištění povrchových a podzemních vod dle ukazatelů jakosV
vody
6.3. Počet realizovaných revitalizačních opatření
6.
Další
související
indikátory
7.1. Změny intenzity na hlavních dopravních komunikacích
ŘSD,
KÚ,
KHS,
7.2. Počet obyvatel vystavených hlukové zátěži
7.3. Podíl spotřeby obnovitelných zdrojů energie (%)
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 56
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
A.11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z
hlediska minimalizace nega]vních vlivů na životní prostředí.
Pro plochu K.56 (Z5-24)
– v navazujících stupních přípravy využi5 plochy je vhodné navrhnout minimální nutný zásah do břehových porostů
Dvorského rybníka
– při přípravě projektové dokumentace je nutné zajisVt zachování funkčnosV LBK
Pro plochu L22 (Z5-16)
-pro využi5 plochy bude zajištěno plnění hygienických limitů pro hluk u nejbližšího chráněného prostoru staveb.
-při případném umístění vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší doložit splnění imisních limitů pro sledované
škodliviny v ovzduší.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 57
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
Závěr
Posuzovaný návrh Změny č. 5 ÚP Kamenice naplňuje požadavky ochrany životního prostředí a
není v rozporu s hlavními cíli strategických dokumentů na národní a regionální úrovni pro tuto oblast.
Byly idenVfikovány potenciální vlivy na půdu, lesní pozemky, vodu, přírodní složky a zdraví obyvatelstva.
Jednotlivé plochy byly vyhodnoceny v kontextu jejich umístění s ohledem na limity a omezení využi5
území a přiměřený rozvoj území. U posuzovaných rozvojových ploch se předpokládá, že střety a negaVvní
vlivy budou ještě řešeny, zmírněny nebo minimalizovány v rámci zpřesnění jejich vymezení v rámci
povolovacích řízení či případně v procesu EIA.
Návrh Změny č. 5 ÚP Kamenice nebude mít, při respektování navržených opatření a podmínek
uvedených v kapitole 8 tohoto vyhodnocení, významné nega]vní vlivy na životní prostředí a veřejné
zdraví. Z hlediska ochrany životního prostředí a veřejného zdraví je tedy návrh změny ÚP při splnění
výše uvedených opatření, akceptovatelný.
Pokud budou podmínky z kapitoly č. 8 zahrnuty do konečného návrhu Změny č. 5 ÚP Kamenice
navrhuji vydat příslušnému dotčenému orgánu tj. KÚ Středočeského kraje souhlasné stanovisko.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 58
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
A.12 Netechnické shrnu[ výše uvedených údajů
Legisla]vní souvislos]
Dle § 19 odst. 2 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování – stavebním řádu, je úkolem
územního plánování také vyhodnocení vlivů územního plánu na vyvážený vztah územních podmínek pro
příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území (dále jen
„vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území“); jeho součás5 je posouzení vlivů na životní prostředí
zpracované podle přílohy k tomuto zákonu a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí
oblast, pokud orgán ochrany přírody svým stanoviskem takovýto vliv nevyloučil. Vlastní obsah posouzení
vlivů na územně plánovací dokumentace na životní prostředí je upraven přílohou stavebního zákona.
Zpracování tohoto hodnocení vychází z požadavku stanoviska Krajského úřadu Středočeského
kraje č.j. 103891/2016/KUSK ze den 2.8.2016. Předložené hodnocení je zpracováno podle požadavků
přílohy stavebního zákona a dle požadavků vyplývajících ze zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na
životní prostředí ve znění pozdějších předpisů.
Předmět hodnocení
Předmětem a hlavním obsahem hodnocení návrhu Změny č. 5 ÚP Kamenice je zejména:
•posouzení míry souladu/rozporu ÚP se zpracovanými celostátními a krajskými koncepčními
dokumenty z oblasV životního prostředí,
•idenVfikace nejvýznamnějších střetů navrhovaných ploch se složkami životního prostředí, včetně
návrhu opatření k omezení negaVvních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, případně zvýšení
účinků poziVvních vlivů.
Hodnocení vztahu cílů ÚP k základním strategickým a koncepčním dokumentů na národní a regionální
úrovni v oblas] ŽP
K hodnocení byly použity tyto hlavní strategické dokumenty na národní a regionální úrovni:
•Státní poliVka životního prostředí (schváleno v roce 2012 pro období 2012-2020)
•Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR 2030
•Národní strategie ochrany biologické rozmanitosV ČR 2016-2025
•Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny České republiky
•Zásady územního rozvoje Středočeského kraje
•Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje 2006-2016
•Program zlepšování ovzduší – zóna Střední Čechy – CZ 02 (2016, MŽP)
Z hodnocení vyplývá, že návrh změny č. 5 ÚP Kamenice není s těmito strategickými dokumenty v
oblasV životního prostředí v rozporu.
Hodnocení ploch obsažených v ÚP
Předmětem hodnocení byly tyto plochy :
•Čistě obytné území (BC)
•Smíšené území jádra obce (SJ)
•Území průmyslové výroby (PV)
•Plochy pro dopravu a veřejná prostranství (DPP)
•Obytné území s přírodními prvky (BP)
•Plochy veřejného vybavení (VV)
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 59
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
•Sportovní plochy (SP)
•Plochy přestavby
Jelikož se v případě územního plánu jedná o záměry vymezené pouze plochou, není možno u
většiny provést v této fázi detailní vyhodnocení možných vlivů na životní prostředí, které náleží
povolování v rámci územního rozhodování. Cílem hodnocení bylo idenVfikovat možné potenciální vlivy
(především na základě územních střetů), podrobněji se zabývat potenciálními negaVvními vlivy a k těm
navrhovat opatření pro zmírnění či zabránění působení těchto vlivů.
Tam, kde nebyly idenVfikovány významné negaVvní vlivy jsou navržena opatření pro územní plán
i pro následná povolovací řízení. Z hlediska negaVvních vlivů se jedná především o potenciální negaVvní
vlivy z hlediska ochrany půd, ochrany vod, přírody a ochrany veřejného zdraví obyvatelstva. Při
respektování navržených opatřeních, která jsou specifikována pro jednotlivé plochy, lze s návrhem změny
územního plánu z hlediska ochrany životního prostředí souhlasit.
Závěry a doporučení
Návrh Změny č. 5 ÚP Kamenice naplňuje požadavky ochrany životního prostředí a veřejného
zdraví a není v rozporu s hlavními cíli strategických dokumentů na národní a regionální úrovni pro tuto
oblast. Aby bylo zajištěno, že ÚP nebude mít negaVvní vlivy na životní prostředí je nutno respektovat a
naplnit opatření uvedená v kapitolách 8 a 11 tohoto hodnocení.
U jednotlivých rozvojových ploch je možno předpokládat, že střety a negaVvní vlivy budou
řešeny, zmírněny nebo minimalizovány v rámci zpřesnění jejich vymezení v jednotlivých povolovacích
řízení (dle návrhu opatření pro jednotlivé plochy), případně v rámci procesů EIA (u záměrů, které budou
spadat pod zákon č. 100/2001 Sb).
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 60
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
Datum zpracování: červen 2019
Zpracovatel: Ing. Hana Pešková
(rozhodnup MŽP o udělení autorizace k vypracování dokumentace
a posudku podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na
životní prostředí č.j. 43811/ENV/06, prodlouženo rozhodnupm
č.j. 40990/ENV/15 ze dne 8.7.2015 )
DHW s.r .o.
Na Příkopě 988/31
110 00 Praha 1
IČ 260 50 561
V Českém Krumlově dne 30.6.2019
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 61
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
Použité informační zdroje
1. Použitá literatura:
✓NEUHÄUSLOVÁ,Zdenka:Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky , vydání 1.,Praha,
Academia, 2001, 341 s. ISBN 80-200-0687-7
✓DEMEK,Jaromír: Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny, vydání II., Brno, AOPK ČR, 2006, 582 s. ISBN
80-86064-99-9
✓TOMÁŠEK, Milan: Půdy České republiky, vyd.tře5, Praha, Česká geologická služba, 2003, 68 s. ISBN
80-7075-607-1
✓CULEK MarVn, GRULICH Vít, LAŠTUVKA Zdeněk, DIVÍŠEK Jan: Biogeografické regiony České republiky,
vydala Masarykova univerzita 2013, 1. vydání, 447 s, ISBN 978-80-210-6693-9
✓CULEK,MarVn: Biogeografické členění České Republiky II. díl, Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny
ČR, 2005, 590 s. ISBN 80-86064-82-4
✓LÖW Jiří, MÍCHAL Igor: Krajinný ráz, vyd.první, Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce s.r .o., 2003,
552 s. ISBN 80-86386-27-9
✓VOREL Ivan, BUKÁČEK Roman, MATĚJKA Petr, CULEK MarVn, SKLENIČKA Petr: Metodický postup
posouzení vlivu navrhované stavby, činnosZ nebo Změny využip území na krajinný ráz , Praha,
Nakladatelství Naděžda Skleničková, 2006, 24 s. ISBN 80-903206-3-5
✓CHYTRÝ , Milan, KUČERA, Tomáš & KOČÍ MarVn: Katalog biotopů České republiky, Praha, Agentura
ochrany přírody a krajiny ČR, 2001, 307 s. ISBN 80-86064-55-7
✓ TOLASZ, Radim a kol.: Atlas podnebí Česka, Praha, Olomouc, Český hydrometeorologický ústav a
Univerzita Palackého v Olomouci, 2007, 256 s. ISBN 978-80-86690-26-1 (ČHMÚ), ISBN
978-80-244-1626-7 (UP)
✓LÖW Jiří a kol.: Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability, Doplněk, Brno,
1995, 124 s., ISBN 80-85765-55-1
✓SKLENIČKA,Petr: Základy krajinného plánování, vyd. druhé, Naděžda Skleničková, Praha 2003, 321 s.,
ISBN 80-903206-1-9
✓ EIA- IPPC – SEA – ročníky 2001-2015, MŽP , ISSN 1211-729
2.Internetové zdroje:
✓www.mapy.cz
✓www.cenia.cz
✓h}p://geoportal.cenia.cz/mapmaker/
✓www.obeckamenice.cz
✓www.nature.cz
✓h}p://drusop.nature.cz/
✓www.heis.vuv.cz
✓h}p://www.geofond.cz/mapsphere/
✓h}p://portal.gov.cz
✓h}p://vdb.czso.cz/vdbvo/uvod.jsp
✓h}p://iispp.npu.cz/
✓h}p://info.sekm.cz/
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 62
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
3.Ostatní:
✓Generel krajinného rázu Středočeského kraje – II. etapa, 2009, Atelier V – Ing. arch. Ivan Vorel,
✓Územně analyVcké podklady OPR Říčany (aktualizace 2016)
✓Strategický programový obce Kamenice pro období 2016 – 2021
✓Povodňový plán obce Kamenice (2018)
✓Stávající ÚP Kamenice včetně 4 změn
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 63
Vyhodnocení vlivů Změny č. 5 Územní plánu Kamenice na životní prostředí
Použité zkratky
•ÚP Územní plán
•ZÚR SK Zásady územního rozvoje Středočeského kraje
•AZÚR SK Aktualizace Zásad územního rozvoje Středočeského kraje
•ORP Obec s rozšířenou působnos5
•MěÚ Městský úřad
•KÚ SK Krajský úřad Středočeského kraje
•EIA Enviromental impact assesment (posuzování vlivů na životní prostředí)
•SEA Strategy enviromental assessment (posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí)
•AOPK Agentura ochrany přírody a krajiny
•MŽP Ministerstvo životního prostředí
•MZe Ministerstvo zemědělství
•ČSÚ Český staVsVcký úřad
•VÚV Výzkumný ústav vodohospodářský
•ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav
•ŘSD Ředitelství silnic a dálnic
•BPEJ Bonitovaná půdně ekologická jednotka
•ZPF Zemědělský půdní fond
•HPJ Hlavní půdní jednotka
•PUPFL Pozemky určené k plnění funkcí lesa
•ČR Česká republika
•EVL Evropsky významná lokalita
•NV Nařízení vlády
•k. ú. Katastrální území
•p. č. Parcelní číslo
•KN Katastr nemovitos5
•RD Rodinný dům
•ÚSES Územní systém ekologické stability
•RBK Regionální biokoridor
•RBC Regionální biocentrum
•LBK Lokální biokoridor
•LBC Lokální biocentrum
•IP Interakční prvek
•v.s. Vegetační stupeň
•CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod
•OPVZ Ochranné pásmo vodního zdroje
•VKP Významný krajinný prvek
•ZCHÚ Zvláště chráněné území
•CHKO Chráněná krajinná oblast
•KES Koeficient ekologické stability
•CO Oxid uhelnatý
•CO2 Oxid uhličitý
•CxHx Uhlovodíky (obecně)
•TZL Tuhé znečišťující látky
•PM10 Suspendované prachové čásVce frakce 10
•CIU Těkavé chlorované alifaVcké uhlovodíky
•NEL Nepolární extrahovatelné látky
•BTEX Benzen, toluen, etylbenzen a xylen
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. J 64