1. 10. 2026
Dne 23. září oslovil pan Tomáš Smělý kandidáty do zastupitelstva Kamenice s žádostí o odpověď na anketní otázku týkající se budoucí výstavby v obci. Svůj projekt prezentoval jako snahu přispět k „informované volbě“. Slíbil autorizaci odpovědí a především výslovně uvedl, že kandidáti budou před zveřejněním seznámeni s kontextem, v němž budou jejich vyjádření použita.
Dnes už je web bezvystavby.cz v provozu. A jeho současná podoba jasně ukazuje, proč je klíčové vědět nejen to, na co přesně odpovídáte, ale také kdo vaše postoje následně hodnotí, podle jakých pravidel tak činí a k čemu je ve finále využije.
Nejde tu totiž o pouhé objektivní zveřejnění názorů politiků.
Na webu vznikl specifický hodnoticí systém, který odpovědím přiděluje pozitivní či negativní symboly, ty převádí na číselné hodnoty, sestavuje z nich pořadí stran a nakonec voličům přímo doporučuje, aby volili ty kandidáty, kteří v tomto uměle vytvořeném systému dopadli nejlépe.
To je něco diametrálně odlišného od toho, jak jsme původní žádost pochopili.
Co nám bylo původně sděleno
Pan Smělý kandidátům napsal, že volební programy podle něj neposkytují jasné odpovědi, a proto chce v zájmu informované volby seznámit veřejnost s postoji politiků – a to formou webu, sociálních sítí a letáků.
Popsal dokonce i podobu těchto materiálů: měly obsahovat znění jeho e-mailu, položené otázky a samotné odpovědi oslovených kandidátů, seřazené podle politických subjektů.
Přidal také ujištění, které pro nás bylo klíčové: „Odpovědi budou před zveřejněním zaslány k autorizaci. Neautorizované odpovědi nebudou zveřejněny. V rámci autorizace budou kandidáti seznámeni s obsahem informačních materiálů, aby věděli, v jakém kontextu budou jejich odpovědi uvedeny.“
Právě slovo „kontext“ se nakonec ukázalo jako naprosto zásadní.
Co mezitím skutečně vzniklo
Na webu bezvystavby.cz si už volič nemůže jen tak přečíst odpověď Jiřího Topinky, Pavla Šotoly nebo kohokoli dalšího a udělat si vlastní obrázek. Autor nabízené možnosti rovnou sám hodnotí.
Odpověď č. 1 dostává dva palce nahoru. Odpověď č. 2 jeden palec. U třetí varianty následuje povytažené obočí, u čtvrté smutný obličej a u páté rozzlobený obličej. Kandidát, který by podpořil širší stavební rozvoj, obdrží hned dva rozzlobené obličeje. Dokonce i politik, který poctivě prohlásí, že žádná z osmi navržených možností přesně nevystihuje jeho názor, dostane symbol „škrabošky“.
Nejde tedy o neutrální výčet možností. Autor už prostřednictvím zvolené grafiky čtenáři podsouvá, jakou odpověď má vnímat jako správnou a kterou jako špatnou.
A tím to nekončí.
Z odpovědí se počítá žebříček politických subjektů
Systém přiděluje jednotlivým odpovědím konkrétní číselnou váhu. Dva palce nahoru mají hodnotu 1. Dva rozzlobené obličeje hodnotu 6. Z postojů kandidátů se následně počítá průměr, na jehož základě se generuje „Pořadí stran“.
Skrývá se v tom jeden velmi záludný detail. Kandidát, který zvolí možnost č. 7 (rozhodne se podle konkrétních okolností), kandidát volící možnost č. 8 (žádná možnost nevystihuje jeho postoj), a dokonce i kandidát, který anketu zcela ignoruje, dostávají při výpočtu automaticky stejnou trestnou hodnotu 6 – tedy tu vůbec nejhorší, totožnou s nejširší podporou stavebního rozvoje.
A to už žádný detail není. Znamená to, že i když politik z legitimních důvodů odmítne autorovu zjednodušenou konstrukci otázky (protože územní plánování považuje za komplexnější problém), pro účely výsledného žebříčku dopadne naprosto stejně jako zastánce té nejvíce „prodeveloperské“ varianty.
Takovou metodiku si autor pochopitelně může vytvořit, je to jeho právo. Volič by měl ale jasně vědět, že výsledné pořadí není žádným objektivním měřením postojů. Je pouze výsledkem hodnotového systému a matematických pravidel, která si podle svého uvážení a vlastních preferencí nastavil jeden konkrétní člověk.
Následuje přímé volební doporučení
Na titulní stránce webu už dávno nenajdete výzvu „přečtěte si odpovědi a rozhodněte se sami“. Stojí tam rovnou: „Volte stranu či sdružení, jejichž kandidáti na volitelných místech získali nejvíce palců nahoru.“
Tím se charakter celého projektu od základu mění. Sám autor ostatně v sekci „O projektu“ otevřeně přiznává, že jeho iniciativa vznikla primárně ve snaze podpořit ty subjekty, které se zavážou k výraznému omezení bytové výstavby.
Zastávat takové stanovisko je jistě legitimní. Každý občan má plné právo říct: „Výstavbu považuji za klíčové téma a budu volit jen ty, kteří sdílejí můj pohled.“ Kandidáti by ale měli předem vědět, že nedodávají své postoje do nestranného přehledu, nýbrž slouží jako surová data pro autorův hodnoticí algoritmus ústící v cílené volební doporučení.
Proč tento princip považujeme za nebezpečný
Nejde nám vůbec o osobu pana Smělého. Dokonce nám nejde ani o samotné téma výstavby. Nebezpečný je onen mechanismus jako takový.
Představte si, že kdokoli osloví politiky s několika zdánlivě nevinnými otázkami. Kandidáti odpoví v dobré víře, že jejich názory budou transparentně zveřejněny. Autor ankety však těmto odpovědím v zákulisí přidělí skryté pozitivní či negativní hodnoty a určí si vlastní matematický klíč výpočtu. Následně podle něj seřadí strany a vzkáže veřejnosti: „Tyto nahoře volte.“
Výsledkem je vysoce účinný nástroj manipulace, který se jen tváří jako běžná anketa.
Pokud si tvůrce webu sám určuje otázky, mantinely povolených odpovědí, jejich emocionální zabarvení, matematickou váhu i výsledný žebříček, získává obrovskou moc. Nemusí zfalšovat jedinou odpověď. K ovlivnění výsledku bohatě stačí, když šikovně nastaví znění otázek, bodování a způsob finální interpretace.
Netvrdíme, že víme, komu má projekt pomoci
Zde chceme být naprosto jednoznační. Nemáme žádný důkaz o tom, že by byl web bezvystavby.cz koordinován s jakýmkoli kandidujícím subjektem. Nemáme indicie o žádné zákulisní dohodě a nebudeme něco takového podsouvat. Web výslovně deklaruje, že jde čistě o soukromou iniciativu, nikoliv kampaň konkrétní strany.
Případná koordinace s politiky je tedy jen teoretická úvaha, kterou nemůžeme nijak doložit. O to víc ale považujeme transparentnost podobných projektů za důležitou.
Systém, v němž jeden člověk sestaví otázky, určí hodnoticí stupnici, oštítkuje odpovědi emotikony, naprogramuje algoritmus a doporučí, koho volit, objektivně umožňuje masivně zkreslovat prezentaci jednotlivých sdružení. A to bez ohledu na to, kdo konkrétně takový web provozuje.
Sám autor navíc připouští, že jeho osm možností realitu nevystihuje
V sekci komentářů pan Smělý obhajuje zjednodušení odpovědí tím, že bylo zkrátka nutné postoje kandidátů „přehledným způsobem prezentovat a vyhodnotit“. Zároveň však sám připouští, že při reálném rozhodování o územním plánu běžně nastávají situace, které „přesně nepopisuje ani jedna z nabízených anketních možností“.
A právě tady leží jádro problému. Pokud předem víme, že realita správy obce je mnohem pestřejší, než dokáže pojmout osm předpřipravených škatulek, je silně zavádějící z takto osekaných odpovědí konstruovat přesné číselné žebříčky a vydávat z nich plynoucí volební doporučení.
Výstavba není černobílá otázka ANO/NE
Náš postoj k výstavbě je veřejný a před nikým ho netajíme. Uskupení Jsme sousedé Kamenice odmítá nekontrolovaný developerský rozvoj, ale zároveň nechceme naši obec zcela uměle zakonzervovat v čase.
Podle našeho programu musí každý nový větší projekt bezpodmínečně respektovat kapacitu škol, školek, dopravní propustnost i možnosti inženýrských sítí. Investor se musí na základě jasných plánovacích smluv finančně podílet na rozvoji infrastruktury, kterou svou stavbou zatíží. Nechceme však plošně a automaticky blokovat drobné vlastníky pozemků, místní rodiny ani specifické případy vyžadující individuální posouzení.
To z naší strany není alibismus či nerozhodnost. To je jediné zodpovědné územní plánování. Redukovat takto komplexní postoj na jeden rozzlobený obličej a trestné body znamená smazat to nejpodstatnější z celé debaty.
Proto jsme další použití našich odpovědí odmítli
Jakmile jsme se seznámili s finální podobou projektu, oznámili jsme panu Smělému, že zásadně nesouhlasíme s publikováním odpovědí kandidátů z Jsme sousedé Kamenice na jeho webu ani v dalších chystaných materiálech, a svou předchozí autorizaci jsme tímto odvolali.
Neupíráme panu Smělému právo na názor. Může nás svobodně kritizovat a veřejně hlásat, že se mu naše vize rozvoje obce nelíbí. Může lidem doporučovat kandidáty, které on osobně považuje za ty pravé. To vše je pevnou součástí svobodné politické debaty.
Odmítáme se ale propůjčit jako stafáž pro neprůhledný hodnoticí systém, jehož kontext a skutečný účel je mnohem širší, než jak nám bylo v původní žádosti o vyplnění ankety prezentováno.
Ptejte se vždy, kdo určuje pravidla
Tento případ má podle našeho názoru přesah daleko za hranice jedné místní volební ankety. V době nejrůznějších volebních kalkulaček, žebříčků a srovnávačů už dávno nestačí jen číst, co který kandidát zaškrtl.
Měli byste se vždy ptát: Kdo formuloval otázku? Kdo vybral, jaké odpovědi jsou vůbec přípustné? Kdo rozhodl, že tato varianta dostane palec nahoru a tamta rozzlobený obličej? Jakým klíčem byla přidělena matematická váha postojům? A jak je systémem potrestán kandidát, který do předkreslených škatulek nezapadne?
A především: Kdo a s jakou motivací z toho všeho nakonec uvařil doporučení, komu máte hodit svůj hlas?
Informovaná volba znamená, že získáte relevantní a nezkreslená data. Samotné rozhodnutí už ale musí vždy zůstat jen a pouze na vás.