2. 10. 2026
Když jsem si přečetl nový volební program sdružení Opozice Kamenice, měl jsem místy pocit, že čtu náš vlastní. Jen o několik měsíců později a pod jiným logem.
Program našeho uskupení Jsme sousedé Kamenice jsme zveřejnili už v červenci. Nešlo přitom jen o líbivá hesla typu ‚lepší doprava‘, ‚více chodníků‘ nebo ‚transparentnější radnice‘. Popsali jsme konkrétní mechanismy, jak chceme obec řídit: veřejně představovat připravované projekty, jejich náklady, aktuální stav i termíny; plánovat opravy podle jasných priorit; zapojovat občany do debat ještě před finálním rozhodnutím; zavést jasná pravidla pro developery a jejich příspěvky na infrastrukturu; řešit bezpečné cesty mezi osadami a dopravu seniorů k lékaři. Navrhli jsme také plánovat péči o seniory na základě skutečné poptávky, zavést systematickou správu obecního majetku a nastavit mnohem transparentnější hospodaření.
To vše jsme představili dlouho předtím, než Opozice zveřejnila svůj vlastní program. A teď se podívejme, s čím přichází ona.
Navrhli jsme veřejný investiční zásobník a transparentní plánování investic. U komunikací jsme výslovně uvedli, že lidé mají vidět pořadí jednotlivých oprav, předpokládané náklady a termíny, aby každý věděl, kdy přijde řada na jeho ulici a z jakého důvodu.
O několik měsíců později přichází Opozice s konceptem ‚Fronty projektů‘. Podle něj má mít každý projekt kartu s nákresy, vizualizacemi, náklady a předpokládaným termínem dokončení. Občané navíc mají vidět pořadí projektů a mít možnost je ovlivňovat. Koncept veřejných karet projektů přitom z naší strany není žádnou dodatečnou reakcí na jejich sliby. Jiří Šajn za uskupení Jsme sousedé o nich veřejně mluvil už dávno – stejně jako o jasných pravidlech pro finanční příspěvky developerů.
Podobné je to v oblasti péče o seniory. My jsme navrhli objednatelnou dopravu pro seniory k lékaři, na úřad nebo na nákup. Opozice nyní přichází se ‚senior taxi‘ s prakticky totožným účelem.
U seniorského bydlení jsme jasně řekli: nejdříve zjistěme skutečnou potřebu, prověřme jednotlivé varianty, spočítejme náklady i provozní model a teprve potom rozhodujme o stavbě. Opozice nyní prosazuje nápadně podobný postup – nejdříve chce zjistit zájem současných i budoucích seniorů a až poté začít na projektu pracovat.
Dalším příkladem je přístup k developerům. Dávno jsme deklarovali princip, podle kterého nová výstavba nesmí předběhnout kapacitu škol, dopravy, vodovodu ani kanalizace. Developer se zkrátka musí finančně podílet na infrastruktuře, jejíž zátěž svým projektem vyvolá. V našem červencovém programu výslovně zmiňujeme plánovací smlouvy a finanční spoluúčast investorů na chodnících, inženýrských sítích a rozšiřování kapacit škol. A co čteme v novém programu Opozice? Že developerský projekt musí zaplatit infrastrukturu a významně přispět do obecního rozpočtu.
Zdaleka nejzajímavější podobnost se však týká trvalých pobytů a peněz pro obec. Ještě před zveřejněním programu Opozice jsme spustili kampaň vysvětlující obyvatelům, proč je pro Kamenici důležité, aby si zde lidé, kteří tu skutečně žijí, přihlásili trvalý pobyt. Nezůstali jsme jen u obecných výzev, ale připravili jsme i konkrétní propočty.
V našem informačním materiálu jsme pracovali s orientační částkou přibližně 18 750 korun na jednoho obyvatele ročně a otevřeně jsme uvedli, z jakého výpočtu tento odhad vychází. Ukazovali jsme, že u deseti nově přihlášených lidí to znamená přínos 187 500 korun, u stovky 1,875 milionu, a pokud by se jich přihlásilo 1 800, šlo by teoreticky o 33,75 milionu korun ročně. Vysvětlovali jsme, že právě tyto peníze mohou zásadně pomoci s financováním místních služeb a infrastruktury.
Anketa, nebo volební doporučení? Proč jsme odmítli další použití našich odpovědí
A co se nyní objevilo jako jeden ze základních finančních pilířů programu Opozice? Právě motivace lidí k přihlášení trvalého pobytu za účelem vyšších příjmů obce. Opozice odhaduje počet lidí bez trvalého pobytu na 1 500 a její vlastní detailní výpočet počítá s tím, že pokud se jich přihlásí něco přes třetinu, tedy přibližně 600, zvýšený příjem obce pokryje náklady na celou jejich ‚Reformu poplatků‘.
Zákon o rozpočtovém určení daní jsme samozřejmě nevymysleli my. Stejně jako jsme nevymysleli chodníky, seniorskou dopravu nebo transparentní radnici. To by bylo absurdní tvrzení. Ale pokud nejprve my spustíme kampaň založenou na tom, že nové trvalé pobyty mohou Kamenici přinést miliony korun, doložíme to konkrétními čísly a začneme obyvatele motivovat – a následně se tentýž ekonomický princip stane pilířem financování programu našeho politického konkurenta, je to přinejmenším zvláštní.
K tomu si přidejme veřejné karty a projednávání pořadí projektů, dopravu pro seniory, způsob přípravy seniorského bydlení, příspěvky developerů na infrastrukturu, bezpečné propojení osad nebo systematické plánování správy majetku.
Jedna taková podobnost může být náhoda. Druhá může pramenit z toho, že zkrátka všichni žijeme ve stejné obci a vnímáme tytéž problémy. Když se ale v programu zveřejněném o několik měsíců později objeví vedle sebe celá řada takto specifických mechanismů, považuji za naprosto legitimní se ptát, kde končí náhoda a kde začíná velmi důkladná inspirace naším vlastním programem.
A největší paradox? Sama Opozice ještě před několika týdny veřejně rozebírala program jiného kandidujícího uskupení KAME s tím, že se s ním možná z 80 procent shoduje. Ocenil bych proto, kdyby projevila stejnou míru otevřenosti a sebereflexe a vysvětlila občanům, kolik konkrétních myšlenek ze svého čerstvě zveřejněného programu přinesla skutečně jako první, a kolik jich už předtím veřejně prezentovali její političtí konkurenti.
Co tedy v programu Opozice působí skutečně odlišně? Především jejich ‚Reforma poplatků‘: svoz odpadu za polovinu, pro seniory dokonce zdarma, školka zdarma, sběrný dvůr zdarma a k tomu zrušení poplatku za psy.
Je to jejich politická nabídka a voliči ji musí posoudit sami. Jen bych byl velmi opatrný se slovem „zdarma“. Zadarmo totiž není nic. Pokud službu neplatí její přímý uživatel, musí ji pokrýt obecní rozpočet. Opozice tvrdí, že výpadky z této reformy vyrovná lepším hospodařením a právě vyššími příjmy od oněch nově přihlášených obyvatel. Ve svém finančním modelu přitom počítá s tím, že se jich přihlásí zhruba 600. Zda se to skutečně podaří a zda budou tyto propočty fungovat i ve skutečnosti, je podle mě jedna z nejdůležitějších otázek, kterou by si měl volič při čtení těchto slibů položit.
My jsme se vydali jinou cestou. Připravili jsme program založený na dlouhodobém plánování, měřitelných závazcích a důsledné kontrole investic. Zveřejnili jsme ho s několikaměsíčním předstihem, aby si ho mohl kdokoli přečíst, připomínkovat a porovnat s ostatními.
A jak se nyní ukazuje, zřejmě si ho velmi důkladně přečetli i naši političtí konkurenti.
Přeji vám všem šťastnou volbu.
